Představte si, že byste nemuseli jíst. Vůbec nic. Nemočili byste ani se nevyprazdňovali. Energii získávali ze světla. A živili se z prány. Breathariáni takhle prý žijí. Věříte tomu?

Lidské příběhy, které popírají logické uvažování. Za jednadvacet dní můžete podle knihy australské spisovatelky Jasmuheen přejít na pránickou výživu. Podle hinduistické mytologie představuje prána všechny proudy vitálních životních energií dohromady. Celou tu dobu jste o hladu. Prvních sedm dní ani nepijete. Vždyť přeci nepít je nezdravé! Ba dokonce po pár dnech bez příjmu tekutin můžete zemřít na dehydrataci. Je známo několik případů, kdy lidé při snaze o přechod na breathariánství skutečně zemřeli. Jak je možné, že někteří to dokážou a jiné to stojí život? Je k tomu potřeba mentální příprava? Na jakých faktorech tedy závisí úspěšnost převedení této teorie v praxi?

Ve svém dokumentu Na počátku bylo světlo dává režisér Peter Arthur Straubinger prostor vyjádřit se k uvedeným i dalším otázkám jak breathariánům, tak odborníkům všeho druhu, zejména lékařům. Hovoří s oběma stranami, s vyznavači tohoto způsobu života i s oponenty, zaznamenává i výpovědi těch, kteří přechod na pránickou výživu vzdali. Nahlíží i do nemocničních experimentů, spočívajících v několikadenním pozorování lidí žijících životem bez hmotné stravy.

Člověk versus rostlina
Před lety Straubinger zhlédl švýcarský dokument o sv. Mikulášovi z Flüe, který žil během posledních dvaceti let svého života pouze ze světla. Údajně jsou na to svědci, ale pochopitelně žádný důkaz. I dnes existuje bezpočet lidí, kteří tvrdí, že nepotřebují jíst ani pít. Blíže se o ně začal Straubinger zajímat až po setkání s breathariánem Dieterem Hocheggerem. Během let práce na dokumentu potkal mnoho stoupenců tohoto životního stylu, některé z nich ve svém snímku představuje. Mezi nejznámější patří již zmíněná Jasmuheen, indický jogín Prahlad Jani a guru Hira Ratan Manek.

Breathariáni tvrdí, že jídlo potřebujeme pouze kvůli látkám ze Slunce, ostatní je fakticky odpad, který nám navíc ubírá roky života, jelikož se jím fyzické tělo musí zabývat. „Rostliny rostou díky fotosyntéze. Metabolizují světlo a lidé jedí světlo už metabolizované dalším zpracováním. Jinými slovy, když jíte brambory, jíte světlo už metabolizované skrze brambory. V trávení je odstraněn materiál a zůstane původní světlo. Jakoby váš žaludek prováděl fotosyntézu,“ vysvětluje alpínský jogín Walter „Omsa“ Rohrmoser.

Naopak vědci se shodují, že žít tímto způsobem je nemožné a absolutně to odporuje poznatkům o fungování lidského těla. Ohánějí se tím, že nejsme rostliny a že závisíme na příjmu energie tím, že jsme schopni zpracovávat potravu. V žádném případě nedoporučují sedm dní nepít a označují to za životu nebezpečné.

O pár starostí méně
A jaký má vůbec nejezení smysl? Láká vás představa, že už do konce života nepozřete milovaný řízek nebo brokolici? Možná ani ne. Mně osobně se líbí myšlenka, že bych jídlo nepotřebovala. Konec nakupování, vaření, mytí nádobí, ušetřené peníze za předražené potraviny. Vystoupení z koloběhu – Co je v lednici? Co se z toho dá uvařit? Za chvíli odjíždíme, musím se najíst, abych pak neměla hlad. Pryč od myšlenek typu: Je pravda, že bych měla jíst jedno teplé jídlo denně? Kolik „éček“ asi obsahuje tahle sušenka? Jak správně vytřídit všechny ty prázdné obaly? Čím vším bylo ošetřeno nablýskané jablko? Jakou ekologickou stopu za sebou zanechal dovezený banán? Konečně žádné starosti o obživu. Na druhou stranu bych se připravila o převalování pochoutky na jazyku, o vůni čerstvě uvařené večeře, o rituál společného stolování nad plnými talíři. Jídlo nemusí být jen součást konzumního života, ale ze stravování se dá s nadsázkou vytvořit i určitá meditace.

Každý, kdo je otevřen alternativnímu vnímání světa, by si tento film neměl, i přes únavnější pasáže, nechat ujít. Nabízí totiž víc než jen základní vhled do tématu. Samozřejmě vyvstávají i otázky. Pokud je možné stravovat se ze světla, proč existuje na světě hladomor? Musí mít člověk ještě nějaké speciální schopnosti, aby se tak mohl živit? Podívejte se sami, zda vám dokument předestře dostatečné množství důkazů. A jestli to odsoudíte ihned jako totální nesmysl, proč se alespoň nepodívat na názory na druhé straně barikády? Stačí zapátrat na YouTube, kde můžete dokument zhlédnout.


Na počátku bylo světlo
Am Anfang war das Licht
režie Peter Arthur Straubinger
Rakousko, 2010, 89 min.