Francouzské elektro-popové duo Air je zpět s novou deskou Le Voyage Dans La Lune. Co původně mělo být jen hudebním doprovodem k nově restaurovanému klasickému snímku Georgese Mélièse Cesta na Měsíc, rozrostlo se v sedmé studiové album dvojice Nicolas Godin – Jean-Benoît Dunckel. Zatímco renovovaný Mélièsův film už slaví úspěchy, album vzbuzuje velká očekávání a také už první nadšené reakce. Neprávem.

Mélièsova Cesta na Měsíc z roku 1902 je vůbec prvním vědeckofantastickým filmem v historii kinematografie. Příběh o výpravě profesora Barbenfouillise dosáhl brzy po svém uvedení ohromného úspěchu po celém světě. Byly to především do té doby nevídané trikové efekty, které přinesly snímku všeobecnou popularitu, a zajistily mu prominentní místo v dějinách filmu.

Méliès umně využíval kombinace malovaných iluzivních pozadí, papírmašových rekvizit a možností dvojexpozice. (Pro ilustraci, Cesta na Měsíc v mnohém připomíná o mnoho let mladší snímky Karla Zemana.) Fascinovaní diváci se tak mohli již na začátku minulého století procházet společně s hrdiny fantazijní krajinou pod povrchem Měsíce a sledovat, jak se Měsíčané mění v prach pod jediným úderem profesorova deštníku.

Ve filmu se objevila také v populární kultuře mnohokrát citovaná scéna přistání rakety přímo do oka nelibě se tvářícího Měsíce. Mimochodem motiv, který využili i Air na přebalu své desky.

Ještě jednou a barevně
Nová kapitola příběhu kolem slavného Mélièsova filmu, jejíž součástí se měli později stát Air, se začala psát v roce 1993. Tehdy byla v Katalánském filmovém archivu v Barceloně objevena původní ručně kolorovaná verze Cesty na Měsíc, kterou všichni považovali za dávnou ztracenou. Restaurování snímku zabralo skoro dvě desítky let. Obnovené premiéry se barevná Cesta na měsíc dočkala loni, stylově na veleslavném francouzském filmovém festivalu v Cannes.

O hudební doprovod se postarala taktéž francouzská dvojice Air. A skládání hudby k Cestě na Měsíc prý byla pro Godina s Dunckelem prací tak inspirativní, až se rozhodli ji rozvinout do podoby celého alba. To vyšlo v únoru letošního roku i ve speciální edici s filmem Cesta na Měsíc na DVD.

Le Voyage Dans La Lune je již sedmou řadovou deskou Air a v pořadí druhým soundtrackem. Po veleúspěšném debutovém albu Moon Safari složila kapela v roce 2000 hudbu ke snímku Smrt panen režisérky Sofie Coppoly. Doprovodem k Cestě na Měsíc francouzské duo jen potvrdilo, že filmová hudba je jejich silnou stránkou.

„Chtěli jsme filmu dodat silně surrealistický nádech,“ prozradil Jean-Benoît Dunckel magazínu Nowness.com. „Hudba by vás měla donutit opustit Zemi,“ dodal.

Opak Walta Disneye
Film Cesta na Měsíc působí stále překvapivě aktuálně. Především u jeho kolorované verze s hudebním doprovodem Air se může velmi dobře bavit i současný divák.

Air se nesnažili o variaci na dobovou hudbu nebo její modernizaci. Vydali se vlastní cestou a nyní je nad slunce jasnější, že to byla šťastná volba. Chtělo by se říct, že film dostává s hudbou elektro-popové dvojice nový rozměr. Což je koneckonců asi pravda. Barva spolu s hudbou Air vytváří oproti černobílé verzi z filmu kompletně nový zážitek. Činí z něj ne-li lepší, tak alespoň zábavnější snímek.

Muzika Air skvěle stařičký film doplňuje, pomáhá mu budovat atmosféru scén, dramatizovat. Hodí se k Cestě na Měsíc daleko lépe než orchestrální doprovod, se kterým je nejčastěji ke zhlédnutí její černobílá varianta. Air přesně vystihli onu fantaskně-surreální atmosféru snímku.

V rámci surrealistického pojetí naložila francouzská kapela po svém i s dialogy postav v němém filmu. „Rozhodli jsme se, že když mluví ve filmu lidé, použijeme zvířecí zvuky,“ vysvětluje Nicolas Godin. „Chtěli jsme udělat přesný opak Walta Disneye. On používá zvířata a nechává je mluvit lidským hlasem. My máme zvuky statku a slony.“

Georges Méliès – Cesta na Měsíc
Psal se rok 1895 a Georges Méliès – eskamotér, kouzelník a iluzionista – se právě seznámil s kinematografem, převratným vynálezem bratří Lumièrových. Filmy byly tehdy jen krátké nerežírované záznamy skutečnosti a udivené diváky fascinovaly už samotné pohyblivé obrázky. Slavnými se staly snímky jako Příjezd vlaku nebo Rodinná snídaně. Vizionář Méliès ale viděl dál a brzy si uvědomil možný potenciál filmu. Přenesl kinematografii do iluzivních kulis, objevil možnosti trikových efektů a hlavně – začal vyprávět příběhy.

Méliès tvořil zejména ve třech žánrech – férie, hraná reportáž a vědeckofantastické snímky, pro něž si vysloužil přezdívku „filmový Jules Verne“. Odhaduje se, že Méliès natočil zhruba 500 filmů, někteří historici mluví dokonce o 1500. Většina z nich se však nezachovala. Mezi nejslavnější patří Cesta na Měsíc, Cesta do nemožna či Zmizení dámy.

Ještě před první světovou válkou ale Mélièsova produkční společnost Star Film zkrachovala a Méliès dožil jako chudý prodavač bonbónů a hraček.



Staří dobří Air
Na albu se však setkáme i se skutečnými – lidskými – vokalisty. Air rozvíjejí hudební motivy použité v Cestě na Měsíc do podoby samostatných písní a ve dvou skladbách se tak setkáme i s hostujícími zpěváky – Au Revoir Simone a Victorií Legrand z Beach House. Zbylé však ponechávají Godin s Dunckelem v instrumentální podobě.

Vyžívají se v kombinaci akustických nástrojů se syntetizátorovými zvuky připomínajícími sci-fi přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Le Voyage Dans La Lune zní trošku jako směs starších skladeb francouzského dua a soundtracku k seriálu Návštěvníci. Vše samozřejmě v hávu retro zvuku, který Air dokázali vykouzlit snad na všech svých deskách.

Při poslechu alba vystupují do popředí jen skladby Seven Stars s Victorií Legrand a Parade. Čistá melodie Seven Stars v duchu starších písní Air potěší, pumpující basa v Parade rozhoupe, jenže zbytek desky se začne rychle slévat dohromady.

O Mélièsově kolorované Cestě na Měsíc se v kombinaci s hudebním doprovodem Air dá hovořit jen v superlativech. Samotný poslech desky Le Voyage Dans La Lune, jejíž stopáž mimochodem nepřesahuje 32 minut, už takovým zážitkem není. I když pro skalní fanoušky Air bude asi opak pravdou. Po nepříliš povedených albech Pocket Symphony a Love 2, je Le Voyage Dans La Lune přece jen návratem ke starým dobrým Air. Deska je to určitě povedená, ale zázrak (rozuměj druhé Moon Safari či Talkie Walkie) se nekoná. Chytlavá basová linka a silná atmosféra skladeb na více než lehce nadprůměrné album nestačí.


Air
Le Voyage Dans La Lune
Astralwerks 2011