Každá subkultura je formovaná svými členy a zároveň je zrcadlově ovlivňuje. Export japonské popkultury již zasáhl celý svět. Jakou pozici má však manga či anime dnes ve své mateřské zemi? Kniha Made in Japan od nakladatelství Labyrint přichází s pěticí střípků, které dohromady tvoří pozoruhodný obraz dnešní společnosti země vycházejícího slunce.

V prvním díle edice Fresh Eye se nám Václav Hájek snažil nabídnout vodítko, jak rozpoznat odpadkový koš, a kriticky a neotřele se pouštěl do hlubších analýz stereotypů v současné spíše západní vizuální kultuře. Made in Japan je průvodcem po hlavních směrech popové, především animované, scéně země vycházejícího slunce. Pětice autorů, pět esejí, pět témat, která jsou základními kameny japonské popkultury napříč věkem i společenským postavením.

Otaku jako obsedantní fanouškovství japonské kultury mapuje Karel Veselý. Z pozice člena této skupiny nastiňuje náročný boj anime a mangy z okraje zájmu společnosti až na výsadní pozici exportu, již umocnila národní strategie Cool Japan. Interní pohled doplňuje o ryze intimní detaily této subkultury, kterou je například láska moe, tedy komplikovaný vztah fanouška otaku k fiktivní postavě z mangy či anime, což pro kohokoli z klasické euroamerické společnosti může být minimálně těžko pochopitelné.

Fenomén mangy tvoří společně s anime nejsilnější část ostrovní popkultury. V textu Anny Křivánkové se seznamujeme s vývojem hybridu japonského a západního komiksu. Citlivý pohled s kritickým zhodnocením se nedrží hlavních mainstreamových okruhů, ale přibližuje ty, které jsou stejně důležitou, ale méně výraznou součástí, jako například dívčí, sportovní, úřednická a mnohá další témata. Nechybí ani zasazení do historicko-společenského kontextu.

Esej Antonína Tesaře se z rozsáhlé produkce anime zaměřil na studio 4°C. To vyniká nejen svou mnohovrstevnatou produkcí, jdoucí od extrému k extrému, ale i osobou ředitelky, která jako jediná žena vede anime studio v tradičně maskulinním Japonsku. Komplexní obrázek doplňuje i charakteristika spolupráce s hollywoodskými či ruskými filmaři nebo tvorba reklam, jež je plnohodnotnou součástí dnešní kultury.

Velmi detailní a odborný pohled na prostředí videoher nastiňuje Jan Miškov. Právě v zemi tak úzce spjaté s rozvojem technologií se dá snadno předpokládat silná hráčská základna, která si časem vyvíjí vlastní odnože her, například JRPG. V zemi, kde poprvé spatřila světlo světa herní konzole PlayStation, se stalo hraní videoher životním stylem, a ne pouze hobby aktivitou, jak ji známe my. Tomu odpovídá i náročnost a komplikovanost her a jejich sociální a společenský tematický přesah.

Pětici studií uzavírá Jiří Flígr, který jako dramaturg a filmový publicista především nastiňuje pozici japonského filmu v mezinárodním distribučním kontextu. Přibližuje tematické okruhy od proslulých duchařských hororů jako je Ring až po bizarní erotické Tokyo Gore Police. Zároveň kriticky hodnotí rozmělnění zájmu o japonský film, způsobené televizní produkcí i přesycením diváků audiovizuálními díly, kvůli všudypřítomnému vysokorychlostnímu internetu. Po esejích následuje glosář, v němž si čtenář doplní svůj japonský slovníček.

Jednotlivé eseje se liší pojetím i pohledem, který vychází z pozice autora, a niterné fanouškovské postřehy tak střídají kritická akademická zhodnocení nebo citlivé hledisko dramaturga filmového festivalu. Svazek neaspiruje na přesný a vyčerpávající encyklopedický výklad jednotlivých pojmů, ale nechává autorům volnou ruku. Díky tomu je čtení pestré a lépe nastiňuje mnohovrstevnatost této kultury. Sbírku doplňuje předmluva japanisty doc. Jana Sýkory, který popisuje sociální a intelektuální vývoj a stav Japonska. Zároveň nabízí klíč k elementárnímu pochopení principů společnosti země, kde se mísí tradice s novým již tak dlouho, že se sama změna stala součástí tradice.

Celý svazek oblékl do popově barevného propracovaného kabátu Martin Svoboda alias FunkFu. Knihu uchopil jako komplexní záležitost. Popové ilustrace, které odkazují k přeplácanosti anime i strohým momentům japonských filmů, doplňují typografické hrátky s odkazem na japonskou tradici.

Pro Japonsko je typické, že musíte postupovat od detailu k celku a že jednotlivá část je celku nadřazená. A tak i po přečtení jednotlivých detailů v této knize získáte ucelený obraz popkultury, která již dávno přesáhla své ostrovní hranice. ∞


Made in Japan.
Eseje o současné japonské popkultuře (Antonín Tesař, Anna Křivánková, Jan Miškov, Jiří Flígl a Karel Veselý)
Labyrint, edice Fresh Eye
Praha, 2014, 144 stran