Uklízení je dnes v módě. Ne zrovna uklízení samo o sobě. Moderní je hlavně o uklízení mluvit, diskutovat, psát o něm knihy a články nebo točit videa například o skládání triček.

Svět obletěla příručka Japonky posedlé uklízením, která se proslavila především svou metodou skládání oblečení nastojato a přístupem „nechejte si jen takové věci, které vám dělají radost“. Kniha Marie Kondo je v knihovně na dlouhé měsíce dopředu zarezervovaná a rychle mizí i z pultů v knihkupectvích. Na trhu je ale už řadu let množství knih, jež se péčí o domácnost zabývají, a každá se na ni zaměřuje z jiného úhlu pohledu.

Na české poměry je ideálně šitá třeba kniha Magdaleny Kalistové Můj domácí sebezpyt. Nejedná se sice o žádnou převratnou novinku, nicméně přináší praktické tipy, jak změnit chod domácnosti. Na rozdíl od Marie Kondo má Kalistová za hlavní cíl chovat se ekologicky. V tematických sekcích se věnuje jak úklidu, tak péči o vlastní tělo. Konkrétní výrobky, které sama používá, zobrazuje i prostřednictvím fotografií. Vyniká třeba fotografie vložky ve skutečné velikosti nebo sbírky složených látkových kapesníků. Přehledné a přesné návody jsou většinou založeny na levných a snadno dostupných prostředcích jako jsou ocet, soda, jádrové mýdlo a další. Ukazuje tak, že snaha o ekologičtější život neznamená, třeba jako v případě jídla a oblečení, vždy větší finanční náročnost.

Neváhá ale zapojit i několik běžně používaných přípravků, avšak ekologičtějších značek. S její pomocí se můžete naučit třeba šetrně a účinně vyčistit odpad, vyrobit si prací prostředek nebo si připravit roztok proti parazitům, použitelný na péči o domácí rostliny. Poradí vám, jak si vybrat „správný“ toaletní papír a v samostatné sekci se věnuje i menstruačním potřebám. Vyzývá k používání pratelných vložek a nabádá k jejich koupi či vlastní výrobě. Rozepisuje se o tom, z čeho se skládají běžné vložky a tampony a jaké má jejich používání dopad na životní prostředí. Závěrem této kapitoly se zmiňuje o menstruačním aktivismu a nabízí odkazy na zahraniční stránky. V této části knihy jsem chvíli zauvažovala, nehraničí-li dobré úmysly s posedlostí. Obzvlášť, když jsem se dočetla, že při pohledu na nabídku zahraničních webových stránek, na barevné pratelné vložky, kalhotky s obrázky, trička a ziny o menstruaci, má člověk dojem, že menstruace je zábava. Já osobně nevidím nic zábavného na tom po použití proplachovat vložky (i kdyby barevné!) studenou vodou a nechat je do doby praní namočené ve kbelíku s roztokem vody a sody na praní. O nic více mě nepovzbuzuje konstatování, že pokud není možnost vložky vyprat na místě, třeba během cestování, jdou dobře vyprat i po několika dnech. Tohle asi opravdu není pro každého.

Tento manuál o šetrném hospodaření byl sepsán jako absolventská práce Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Že se jedná o „školní práci“ lze rozpoznat podle jednoduché grafiky, která dělá dojem, že je kniha mnohem staršího data, než z roku 2008. Textová část stojí v pozadí a hlavní prostor dostává grafické znázornění postupů. I přesto, kolik let uteklo od vydání knihy, je ale tahle záležitost stále aktuální. Díky mnoha obrázkům a stručným informativním popiskům ji máte prolistovanou během chvíle a vyberete si tak rychle, co je pro vás aktuální a přínosné. Aby byl výsledný efekt dokonalý, v závěru se můžete dočíst, že knížka je vytištěna na papír s označením TCF – Total Chlorine Free a suroviny pocházejí z certifikovaných lesů. ∞


Magdalena Kalistová: Můj domácí sebezpyt
Společnost pro Revolver Revue a Vysoká škola uměleckoprůmyslová
Praha, 2008 / Brno, 2012 (124 stran)