Za hranou sobeckosti
Nejnovější román Petry Soukupové Věci, na které nastal čas zachycuje sedmnáct let partnerského života. Vztah, který spíše ubírá, než dává, a silná stránka sobeckosti jsou ústředními motivy příběhu.
Alice a Richard. Kája a Lola. Čtyři členové jedné pražské domácnosti, která žije v každodenním stereotypu až do jedné osudné události. Příběh začíná u prvotního seznámení Alice s Richardem a jejich vzájemného flirtování a oťukávání se a vrcholí společným domovem s rutinní manželskou domácnost se dvěma dětmi. Představuje radosti, ale spíše starosti a problémy každé běžné rodiny s dětmi. Stejně jako ve všech svých ostatních knížkách, i tady Soukupová zkoumá mezilidské vztahy a psychiku svých protagonistů. Emocemi nabitý příběh je souhra upravených a rozšířených povídek, které Soukupová již dříve publikovala.
Důležitost perspektivy
Autorka vypráví příběh z pohledů všech členů domácnosti – jak vnímají dané situace, jak se kdo cítí, jak je to vlastně doopravdy. Soukupová se mimo jiné vyznačuje mimořádnou empatií a přesností. Její příběhy nejsou ničím překvapivé, zobrazují obyčejnou každodennost, všední události, ničím zajímavé okolnosti. Běžné dny běžných rodin. Tyto momenty v životech knižních hrdinů jsou však úderné a člověka zaujmou právě tou obyčejností a všedností. Ta může totiž potkat kohokoli z nás. Elegantní, nenápadné zobrazení skutečnosti předestírá, že záleží, z jaké perspektivy situaci uchopíme. Nedorozumění způsobené vlivem nepochopení se, které může zajít až za hranu bezohlednosti i čisté sobeckosti.
Nová Petra Soukupová
Místo společného žití, Alice s Richardem pouze přežívají a jsou raději bez sebe než spolu a ačkoli je příběh místy i dosti předvídatelný, čtenář si stejně přeje, ať to přeci jen dopadne jinak pouze s pár nepříjemnými drobnostmi, jenž mucholapky lásky zadrží. U Petry Soukupové se nicméně snad už ani nečeká žádný šťastný konec, happy endy nejsou její primárním zaměřením. Jedná se o naléhavé povídání o vztahových problémem současného člověka, stereotypní žití, všednost a každodennost lidského bytí. Autorka dokázala brilantně zachytit myšlenky náladové a nespokojené manželky, opuštěného otce rodiny, pubertálního kluka i v průběhu příběhu postupně dospívající holčičky milující panenky a česání hřívy duhových koníků. Námětem obyčejné rodiny spjaté formálními vztahy, kteří si jsou ve skutečnosti velmi vzdálení, kniha lehce připomíná její prvotinu K moři. Podobné téma, stejně tak skvěle podepřeno dalšími okolnostmi, které dodávají příběhu potřebnou šťávu, nicméně uchopeno z jiné stránky. Všechny úhly pohledu členů domácnosti jsou velmi dobře vyobrazeny. Zápletka knihy je vcelku fádní, nicméně Soukupová je velmi dobrým vypravěčem a mezilidské vztahy popisuje opravdu obdivuhodně. Kouzlo autorčiných knih je především pak v intimitě, bezprostřednosti a zobrazování jednotvárnosti, aniž by ji nějak maskovala či přikrášlovala.
Petra Soukupová: Věci, na které nastal čas
Nakladatelství Host
Brno, 2020, 368 stran