„Máte na ženu mírně nadprůměrnou šířku obličeje, ale to samozřejmě ničemu nevadí,“ sdělila mi výzkumnice poté, co mi změřila obličej a podala do dlaní dva přístroje, pomocí kterých, na základě stisku, změřila moji fyzickou sílu.

Potom došlo ke změření prstů na rukou, dle metody 2D4D. Toto testování se událo poté, co jsem ohodnotila několik desítek fotografií mužských obličejů. Na číselné stupnici se zápornými i kladnými hodnotami, jsem měla určit, jak moc mi zobrazený člověk připadá fyzicky silný. Zobrazovaly se různé typy mužů, bělochů a černochů. Intuitivně jsem automaticky hodnotila velké a širší obličeje jako silnější, oproti ostatním, protože na mně tak přirozeně působily. Po dokončení celého výzkumu jsem se dozvěděla, že šířka lícních kostí, má co dočinění s testosteronem a potažmo i fyzickou silou člověka, zejména právě u mužů, takže intuitivní hodnocení na základě tohoto pocitu nebylo mylné, ačkoliv u mě samotné, coby ženy, evidentně rozměry obličeje o fyzické síle nevypovídají.

Celý výzkum měl však primárně za cíl zjistit, jak moc mají lidé (zejména muži) v souvislosti s jejich osobními naměřenými hodnotami, tendenci podceňovat nebo přeceňovat druhé na základě fyzických znaků. Výzkumu jsem se zúčastnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde asi týden předtím probíhal i poněkud bizarní výzkum s názvem „Studie atraktivity tělesné vůně“. Respondent dostal k dispozici kolem dvaceti lahví se vzorkem tělesných vůní, ke kterým měl přičichnout a na stupnici ohodnotit jejich intenzitu, atraktivitu, případně připojit, co/koho mu vůně/pach připomíná a označit barvou, kterou mu evokuje. Na konci měl zpovídaný seřadit barvy pastelek dle obliby. Studie se snažila zjistit, zda se mění atraktivita tělesné vůně jedince (sportovce) před zápasem a přímo po něm v případě výhry nebo prohry. Ani u jednoho z výzkumů ještě nejsou výsledky známy.

Podobných experimentů se můžete zúčastnit i vy na Katedře filosofie a dějin přírodních věd, kde je pořádá výzkumný tým Pokusní králíci pod vedením prof. Jaroslava Flegra, kterého může veřejnost znát například na základě dlouholetých výzkumů ohledně toxoplazmózy. ∞