Každý si neseme v hlavě vlastní mikrosvět. Fascinující spletitou síť, kterou diriguje náš vlastní mozek. Pochopit něco z jeho fungování měli možnost návštěvníci přednášky „Struktura mozku a architektura mysli“ psychiatra a neurobiologa profesora Jiřího Horáčka.

Přednáška proběhla v rámci cyklu Laboratoř mysli v Městské knihovně, kde se během roku střídají odborníci Národního ústavu duševního zdraví a seznamují veřejnost se základními vědeckými pojmy a pochopením lidského vědomí.

Lidská mysl funguje prostřednictvím mozku. Vzájemně se spolu prolínají a spolupracují. Jak ale tento vztah funguje? To nevíme a pravděpodobně vědět nebudeme. A je to vůbec správně položená otázka? Jisté ale je, že zkoumat můžeme ten hmotný substrát – mozek. Víme, jak pracuje, jaké má části, z jakých sítí se skládá. Rozmanitý svět elektrických vzruchů a biologických procesů. A tohle všechno vytváří naši mysl. Náš subjektivní prožitek, naší fantazii a naše pocity.

Porozumět vlastní mysli
Naše mysl – vědomí je pořád ještě dost neprobádaná oblast. Dá se ovlivňovat, dá se posilovat, ale pokud se naruší spoj mezi myslí a mozkem, může docházet k „podivuhodnému fenoménu“ – duševním nemocem. Anatomická část našeho mozku je narušena, síť nefunguje tak jak má, vyskytne se chyba. Chyba, kvůli které člověk upadne do spárů schizofrenie, deprese nebo bipolárních poruch. Jak je vůbec možné, že jedno takové místo způsobí halucinace, vidiny, silné psychické i fyzické prožitky? Jak je možné, že jedno takové místo má sílu zahýbat s celým člověkem?

Sílu má lidský mozek i v jiných ohledech. Nepochybně na něj působí každou chvílí nespočet faktorů – od komunikace s okolím, řešení problémů až po obyčejné poslouchání hudby a odpočinek. Při různých faktorech se mozek chová a pracuje trochu odlišně. Má totiž tři základní sítě. Funkce té první (defaultní sítě) se zdá poměrně jednoduchá. Pracuje, když mozek odpočívá. Zdálo by se, že když nic neděláte, mozek se také příliš nenadře, ale je to jinak – právě v takové chvílí je tahle síť nejaktivnější – pracuje a rozvíjí vaše vzpomínky nebo plány do budoucna. Další, je pro defaultní síť opozicí. Právě když řešíte složité matematické příklady nebo vymýšlíte, jak vyřešit problém, pracuje nejvíce tzv. centrální exekutivní síť. Ta třetí (salientní síť) tyto dvě propojuje a koriguje. Mozek tedy umí přepínat a vyhodnocovat. Pracuje nonstop.

Fakt, že takové přednášky jsou už dopředu beznadějně vyprodané a sály se plní, svědčí o jediném – věda je trendy. Odborných přednášek přibývá – asi nahrazují to, co nám škola nedala. Věda se popularizuje, aby oslovila širší veřejnost. Lidé se snaží jejím prostřednictvím porozumět nejen sami sobě, ale i okolnímu světu. I když nejste exaktní přírodovědný typ, zkuste někdy zajít na něco podobného. Experimentujte a zkoušejte pochopit vědu bez předsudků. Překvapí vás. ∞