Má fotoperioda pohasla

když se železniční dělník
s lopatkou vzadu za pasem
sklonil
a nám oběma zatrnulo v ramenou.
= on to byl
kdo skočil.

Trvale vyceněné zoubky kolejiště
jej přijaly
dopadl
a malounko se nadzvedla
sepraná montérková blůza.

Zkus přikládat ucho na pohrudnici.
Je tu s námi cizí pot.
Záchvěvy a poklesky.
Vzedmutí a zástavy.

Chtěl kdysi maringotku na samotě
a hlavně klid. Ne noci na gauči
ne smrdět myšinou.

Okenní tabulka

Jsi vsazen do okna.
Ta minuta trvá kvadrant.

Bodem cigarety značkována.
Pohne se nepatrně.

Ticho v pozoru.
Žlutý bod znehybní.

Jsi okenní tabulka.

Vyčkávám opodál.
S dechem který chybí.

Tuším hru. Kdo s koho.
Na zemi. Čely k sobě.

z připravované knihy DNA: Dny – Noci – A co víc?