Portréty místních institucí, kteří fungují mimo institucionální rámec – v kulturním prostoru není „hlas“ přidělovaný automaticky. Jde o privilegium – o to, být slyšen, brán vážně, mít možnost formulovat vlastní pozici veřejně. V rámci institucí je to často kurátor, dramaturg nebo tiskový mluvčí, kdo mluví za umělce – nebo místo nich. Umělecký hlas tak prochází filtrem: jazykem výstavních textů, schválenou estetikou, grantovými kritérii.

Nějak jsem si nespočítal, že i umělci mají dovolenou a že se během ní rozhodně nenechají otravovat nějakým troubou z časopisu.

Pšenice, ječmen, řepka, žito, oves, kukuřice, brambory či konopí. Všechno se to sklízí, až se kombajny nestačí otáčet. Nás ale tolik nebere agro-kultura a tak jsme se zeptali několika českých umělců a umělkyň, co budou v září sklízet oni. Navíc jsme si ještě u jednoho kombajnisty ověřili, co opravdu sklízí, tak sledujte jeho odpověď. Všem, kteří nám odpověděli, moc děkujeme. Takže, co budete sklízet v září?