Žijeme v digitální době, bezpochyby, ale digitalizovaná realita prezentovaná na obrazovce většinou jaksi postrádá hloubku, alespoň pro mě. Vám se nezdá poněkud plochá?

Zachycení reality, ať už skutečné či fiktivní – té nahrané – a její převedení do digitální podoby, stalo se potravou duše současné společnosti. Často přemýšlím nad tím, kolik času tráví lidé koukáním na televizi, a zda tato tendence nemá kořeny někde jinde v naší antropologické historii než jen v potřebě odpočívat a u toho se dívat na výplody vědomí někoho jiného. Existují totiž techniky, jež podporují změněné stavy vědomí, které mj. mohou vést k vizualizaci nevědomí, a tak je možné pozorovat obsahy svého či kolektivního vědomí. Mezi takové techniky patří meditace, jóga, dýchání, pobyty ve tmě, celková deprivace smyslů a desítky, stovky dalších přístupů, jež nám mění vědomí a můžou otevřít nepoznané brány vnímání.

O stupeň dále (takovou adrenalinovou verzí) jsou pak změněné stavy vědomí vyvolané požitím nějaké psychedelické látky (v bezpečném prostředí), jako jsou LSD, lysohlávky, ketamin či různé formy DMT, meskalinu a další. V jejich případě většinou platí, čím vyšší dávka, tím hlubší psychedelický prožitek a intenzivnější televizní obraz (za zavřenýma, ale někdy i před otevřenýma očima), který při užití přírodních medicín (např. ayahuascy, kaktusů obsahujících meskalin, nebo třeba ibogy, či houbiček) získává ještě aspekt možného propojení se s inteligencí rostliny.

Tomu, že je přístup k vlastní televizi někde v našich kořenech, nasvědčují i nejrůznější důkazy o rituálech zahrnujících změněné stavy vědomí, které v minulosti probíhaly v tradičních kulturách po celém světě.

Jedním z konkrétních příkladů je i tradice některých indiánských kmenů, které užívají rostlinný nápoj nazývaný ayahuasca. Jedním z těch, kdo vnesl ayahuascu do povědomí, byl mladý antropolog Jeremy Narby, který strávil v polovině 80. let dva roky v amazonském pralese, kde pracoval na svém doktorátu. Jeho cílem bylo prokázat, že indiáni moc dobře vědí, jaké rostliny a plodiny pěstovat pospolu, a tím zastavit tendence vlády zabírat indiánům území. Ukázalo se, že měl pravdu, a že indiáni mají systém v obstarávání úrodné půdy naprosto bravurně zvládnutý (dnes jej nazýváme permakulturou). Narby se indiánů dotazoval, jakým způsobem nabyli tak hlubokých znalostí rostlinné a živočišné říše, a k jeho překvapení odpověděli, že jim to sdělila ayahuasca. Indiáni totiž tuto rostlinu považují za individuální entitu, se kterou mohou pomocí nápoje komunikovat, a která jim radí a provádí je jejich problémy, obdobně jak to činí psychoterapeuti v západní civilizaci. Jeremy Narby napsal o své zkušenosti antropologa v džungli knihu Kosmický had – Po šamanských stezkách k tajemnému jazyku DNA a ke kořenům poznání.

V současné době probíhají po světě rozsáhlé výzkumy psychedelických látek, jejichž vizuální aspekt (vlastní televize) je jen jedním z mnoha. Kromě jiného mají totiž i velký potenciál pro duševní zdraví, neb „divák“ není jen nestranným pozorovatelem, ale i hlavní vysílací jednotkou, která obvykle scény fyzicky a emocionálně prožívá. Pomocí záměru – nastavení mysli, co od zážitku jedinec očekává – je možné zapnout konkrétní program (nefunguje však na sto procent). Při správném nastavení okolností (odborné terapeutické zázemí) může celková zkušenost vést k léčebným uvědoměním a pochopením, která pak mohou mít výrazný pozitivní vliv na život jedince. Celkové zlepšení well-beingu je často zmiňovaným aspektem zpětného hodnocení dopadu zkušenosti na život účastníků výzkumu s užitím psychedelik. V prvé řadě se ale vědci dívají na léčebný potenciál psychedelik, a to pro celou škálu psychických onemocnění, jejichž současná medikace většinou jen potlačuje symptomy. Nejde však k jádru problému. Zkoumá se jejich možná role v léčbě deprese, úzkostí, závislostí, posttraumatické stresové poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, poruch příjmů potravy a mnoha dalších, vše v odborném lékařském kontextu.

Zmiňovanou ayahuascu mají momentálně ve svém hledáčku i výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví, kteří v příštím roce plánují v rámci expedice Neuron v Amazonii výzkum vlivu tradičního prostředí při užití ayahuascy na neurobiologii zkušenosti, se zaměřením na mozkovou činnost, synchronizaci v mozku a dlouhodobé účinky na náladu a vnitřní rozpoložení, souznění s přírodou a mezilidské propojení.

Ve středu 28. listopadu budou o svých záměrech cesty za hlubším poznáním „pralesní televize“ mluvit na akci nazvané Science Meets Tradition vedoucí českého výzkumného týmu MUDr. Tomáš Páleníček, PhD., s výzkumníkem ayahuascy Dr. Eduardem Schoenbergem z Brazílie a Ninawou Inu HuniKui, prezidentem organizace FEPHAC (Federação do Povo Huni Kuῖ do Estado do Acre), jež zastřešuje kmen indiánů HuniKui (v českém překladu Kašinawa), a jeho ženou. Pozvání přijal i sám Jeremy Narby, jež bude sdílet své poznání o rostlinách – učitelích a jejich roli v tradičních kulturách.

Existuje nesčetně mnoho přístupů, jak naladit vnitřní televizi a nahlédnout do sice vlastního, avšak nevyzpytatelného programu. Můžete naladit i program, který byl uložen hluboko v „nepaměti“, a který jste vidět nechtěli. Záleží tedy, jak moc chcete otevřít brány sebepoznání, které zahrnují i pandořiny skříňky. Seberozvoj bolí. Legální přístupy vyžadují trpělivost, čas a pravidelnou praxi. Nic není zadarmo, i za televizi se platí poplatky. Tady se platí časem, který by člověk mnohdy strávil jinak, třeba koukáním na televizi, a úsilím naučit se přijímat a integrovat poznané. Ty nelegální doporučit nemohu, ale můžete sledovat vývoj psychedelického výzkumu prostřednictvím webu a Facebooku psyresfoundation.eu nebo aktivit České psychedelické společnosti a Národního ústavu duševního zdraví. ∞


text: Eva Césarová