Tipy na nostalgické filmy
Krásná blonďatá puberťačka s podřezanými žílami. Brýlatý vegetarián z Ameriky s chorobným strachem ze psů. Matka od dítěte, která se sjede stimulanty i po cestě na dětské hřiště. Geniální homosexuál toužící po krásných zubech a po lásce. Co je spojuje? Všichni jsou postavy z filmů, jejichž ústředním tématem je paměť, případně její ztráta, vzpomínání na minulost a vyrovnávání se s ní, odpouštění a stárnutí. Zkrátka a dobře, jsou nostalgické a stojí za zhlédnutí.
A moment to remember (Nae meori sogui jiugae)
Náš uplynulý život je tvořen vzpomínkami. Dokážeme ještě vůbec žít plnohodnotně, pokud ztratíme paměť? Podobné otázky vyskakují z plátna či monitoru při sledování velice zdařilého a tesklivě smutného jihokorejského film s názvem A moment to remember (v originále Nae meori sogui jiugae) a zavrtávají se divákovi hluboko pod kůži. Vyprávění začíná zdánlivě banální historkou o mladé dívce, která se zamiluje do zaměstnance svého otce. Nejdříve musí překonat citovou bariéru, kterou kolem sebe staví její vyvolený, aby pak společně mohli překonat společenskou bariéru ve formě jejích rodičů. To ještě ale netuší, že pravá nástraha, která všechny tyto problémy mnohonásobně převyšuje, na ně teprve čeká. Herecké výkony jsou zde velice přesvědčivé, herci hrají přirozeně a vzniká tak jeden z mála kvalitních romantických dojímavých snímků.
A moment to remember (Nae meori sogui jiugae)
Režie John H. Lee
Jižní Korea, 2004, 117 min
Naprosto osvětleno (Everything is illuminated)
Některé vzpomínky si neuchováme v paměti, ač bychom chtěli, ale některé, hodně bolestivé, naopak vědomě vytlačíme. Může se přitom dokonce stát, že kvůli tomu popřeme své historické kořeny i svou víru. Hrdinové tohoto komediálního dramatu jsou ukrajinští majitelé mírně amatérské cestovní agentury pro Židy pátrající po svých předcích a jejich distingovaný americký klient dělající problémy, protože se bojí psů a nejí maso. Film je natočen podle předlohy stejnojmenné knihy J. S. Foera. Obsahuje mnoho barevných záběrů úchvatné přírody, které byly nasnímány z velké části v českém Žatecku. Dílo pojednává o pátrání po vlastních předcích a o vyrovnávání se s traumaty druhé světové války. Na rozdíl od standardních filmů na podobné téma však zde nad smrtí vyhrává radost a naděje.
Naprosto osvětleno (Everything is illuminated)
Režie Liev Schreiber
USA, 2005, 106 min
Spi, děťátko, spi (Se min kjole)
Součástí úspěšného vyrovnání se s vlastní minulostí, a tedy i nepříjemnými vzpomínkami, je odpuštění. A odpustit si navzájem s těmi, kterými byly zraněny, či je zranily, potřebují hrdinky netradiční dánské roadmovie s názvem Spi, děťátko, spi. Všechny totiž kromě společného útěku z protidrogové léčebny spojují také předchozí traumata a zpackané životy. Jestli zvládnou nástrahy života za zdmi léčebny a poperou se úspěšně se svou zodpovědností či životními rolemi, vypovídá tento silně realistický a mrazivě severský film.
Spi, děťátko, spi (Se min kjole)
Režie Hella Joof
Dánsko, 2009, 86 min
Smrt panen (Virgin suicides)
Ve vyhrocených případech může vést nedostatečná konfrontace s vlastní minulostí a pocit bezmoci změnit své nejbližší okolí a svůj život k obrazu svému, až k sebevraždě. Umělecký film Smrt panen nám rozkrývá příběh pěti sester z malého města skrze nostalgické vzpomínání jejich spolužáků. Sestry jsou krásné, záhadné a trpí striktní výchovou vlastních rodičů. Minimálně jedna z nich má sebevražedné tendence a nejen tato skutečnost zahaluje celou rodinu podivným tajemstvím. Podaří se záhady včas rozkrýt? Snímek je navíc doplněn vynikajícím soundtrackem, který obstojí sám o sobě jako příjemný doplněk podzimního večera.
Smrt panen (Virgin suicides)
Režie Sofia Coppola
USA, 1999, 97 min
Magnolia
Kdo nespáchá sebevraždu, ani není tragickou událostí odvolán předčasně z tohoto světa, dočká se stáří. O stáří se říká, že je to doba zúčtování, ohlížení se zpět za uplynulým životem. Neštěstím je, když člověk musí v tomto období něčeho, co udělal, trpce litovat. Film Magnolia nám přibližuje 9 různých lidských příběhů, které se vzájemně protínají. Jedni zde umírají s výčitkami k sobě samým, aby jejich potomci ve stejný čas mohli opakovat totožné chyby. V Bibli se píše, že Bůh bude stíhat vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení. Nejedná se o symboliku, která vyjadřuje právě ono opakování stejné chyby, tvořící začarovaný kruh? A co ten kruh může přetnout? Co takhle padající žáby z nebes?
Magnolia
Režie Paul Thomas Anderson
USA, 1999, 188 min