Jak se chovat i vypadat dobře
V březnu proběhl Sustainable Fashion Day, tentokrát ve Vnitroblocku. Na akci se představily (nejen) módní značky, které nabízí etické produkty. A já o tom píšu hlavně proto, abyste věděli, že etický-udržitelný-bio-fair trade nemusí znamenat hnědý.
Pro nezasvěcené: Když je něco hnědé, je to asociováno s táboráky a kytarou, malými bubínky, písněmi od Boba Marleyho a Posmrtných zkušeností, kabelkami s korálky, dready, batikou, plátěnými košilemi a trekovými sandály. Nic proti. Ale pokud takový styl není váš šálek čaje (mimochodem, asi ani nechodíte do čajoven), stejně si můžete vybrat oblečení, jehož nákupem nepřispějete byznysu založenému na laciné pracovní síle.
Za mě v současné době nejsmysluplnější udržitelná varianta módy, která nese autorskou stopu: upcycling, neboli upcyklace. Přeměňování starých věcí v nové originální kousky. Vzhledem k množství odpadu, ve kterém se naše planeta topí, je to geniální způsob tvorby. A znám minimálně dvě značky, které to dělají skvěle.
WIN WIN Love. Pečlivě vybírané kousky ze second handů, které mají kvalitní materiál, ale nenositelný střih. WIN WIN holky z košilí, kabátů nebo džínů šijí minimalistický šatník, z něhož se obléknete do práce i na fashion week. Někdy jen vypasují XXL halenku, jindy si s věcí pohrají víc. Značka je propracovaná od čistých fotek pro e-shop přes vychytané názvy po výsledné produkty, které dokonale kopírují aktuální trendy.
Ľubica Skalská slow fashion. Návrhářka pocházející ze Slovenska postupuje podobně, ale původním kusům oblečení v podstatě nenechává možnost do výsledku promluvit. Ze starých pánských riflí šije košilové šaty, batohy nebo halenky. Staré kusy oblečení jsou pro ni čistě pracovním materiálem. Koho ale nechá mluvit, jste vy, takže pokud se vám její styl zalíbí, můžete se domluvit na zakázce. A pozor, ráda využívá i batiku, ale ta je ve spojení s přešitým designem naprosto trefná.
Dvě značky, dva styly, jeden cíl
Věci od těchto návrhářek pro mě nesou obrovský význam v tom, že jejich poselství není na první pohled vidět (ve smyslu nadsázkové úvahy nad hnědostí), a že si najdou různé fanoušky. Udržitelný způsob nakupování a života by měla být norma, a měla by se týkat každého, ať nosí denně malé černé, nebo triko a džíny.
Dostali jsme se za hranici, kde se dalo množství odpadu přehlížet. Vracení starých věcí do hry dává mnohem větší smysl než vyrábění nových. Nemusíme být snad hnědí na to, aby nám došlo, že naše vlastní chování opravdu se stavem našeho okolí tak trochu souvisí. ∞