Léto a s ním spojené vysoké teploty nás (nejen kvůli globálnímu oteplování) v těchto dnech nešetří. Není proto na škodu dát si chlazený drink, anebo studené a mrazivých básní v podobě sbírky Lazarská v zimě a jiné básně Elsy Aids. Autora skrývajícího se pod pseudonymem, který ve svých textech osciluje nejen mezi vedrem a zimou, ale také mezi epikou a lyrikou.

Elsa Aids patří k těm, kteří se skrze sad poezie prodrali až na horizont prózy. Začínal totiž jako tvůrce deníkových básních ve sbírce Trojjediný prst, pokračoval nenávistně-milostnou poezií v podobě Nenávisti a Knihou omezení, až přešel k novele Přípravy na všechno, která se dočkala i rozhlasového zpracování. Tyto tendence se společně protínají v jeho zatím poslední sbírce Lazarská v zimě a jiné básně, v níž coby performer, ale také divák vnímá tmavá zákoutí nejen ulice Lazarská, ale třeba i svého svědomí. Spíše než lyrické obrazy se snaží autor sociální prostředí vykreslit reálně a autenticky bez zbytečných příkras a slovních obratů. Chvílemi tak verše připomínají spíše zápisky z deníku než básně. Sbírka se dělí na šest oddílů, které dohromady spojuje leitmotiv cesty i ve smyslu tápaní a návratu do starých míst, a to: Špatný začátek, Tlumený pád, V zemi ubytoven a skladů, Šetření, Lžička z benzínky a Jako Seifert. Celou knihu solitérsky uvozuje báseň V tom bytě býval prach (str. 9), která se odkazuje k ústřednímu tématu vzpomínek: „V tom bytě býval prach, / ale také hodně světla. / A staré kompoty, které jsem dojídal, / když se mi nechtělo ven. //…/ Když si to vybavím, / nejradši bych se schoval do peřin / a zůstal tam navždycky –/ jako prázdninová pohlednice založená do knížky“. Autor se také často ocitá nejen v uhranutí myšlenkami, ale také v pohybu a v Transitu (str. 53) popisuje: „Sedím na nárazníku / a jím jogurt lžičkou z benzínky. / Představuju si brigádnici v pracovní kšiltovce, / jak dolévá mléko do stroje na kávu, / a cítím smutek a únavu. / Smutek mi pomáhá s odjezdem.“

Stopy na ulicích a na těle
Právě ulice, jak už název sbírky napovídá, je tím největším dějištěm, který Elsu Aids fascinuje, a to i negativně. Jeho jazyk hýří naturalismem a přímočarostí, ze které mrazí i milovníka černého humoru, jako jsem já. Nebojí se například hovořit o prostituci, jak se tomu děje v titulní básni Lazarská v zimě (str. 17): „Jestli chci, / za pět stovek mi to udělají / v křoví před Novoměstskou radnicí. / Smály se a naznačovaly rukama, o co jde. / Trochu se mi chtělo a trochu ne, / sněžilo a byl jsem opilý. //…/ Ve vagónu se topilo, / na podlaze tál našlapaný sníh / a já litoval“. Černočernou barvou a ironií, se kterou si Aids pohrává, překypuje báseň Dárek (str. 14): „Setmělo se a začalo jemně sněžit. / Uprostřed chodníku ležela krabice od dortu / jako dárek / a pomalu ji pokrýval sníh. / Uvnitř jsem našel mrtvou kočku / stočenou do klubka.“
Kromě ulice se Aids také často navrací do svého dřívějšího partnerského života, čím se dostává, jak jinak, na úroveň milostné poezie, v níž kromě chladu přece jen panuje i pořádné horko. V Příběhu o lásce (str. 24) píše: „Po období dešťů nastaly tropy. / Já neměl práci, ona si vzala dovolenou. / Vymyli jsme kelímky od jogurtu / a vydali se k teplovodu / sbírat ostružiny. //…/ Sladká šťáva nám stékala po rukou, / rozpálené potrubí / stříbřitě zářilo.“ Pocit partnerského osamění a vzdálení pak přibližuje pro změnu v básni Potřeba dálky (str. 65): „Žili jsme spolu jako dvě kočky. / Noc na našich tvářích / skoro nezanechávala stopy. //…/ Naši domácnost rozfoukal ranní vítr, / chomáče chlupů z odkvetlých osik se rozlétly.“

Svět Elsy Aids je rozmanitý, ale zároveň skrze básně z něj vytváří jednu dlouhou nekonečnou ulici, v níž každý dům už na první pohled něco zatajuje. Vtahuje do sebe, někdy více, někdy méně, že se stačí dívat jenom skrze skleněné tabule oken, anebo člověk musí zkoumat malé věci s velkým zájmem, jak se píše například v básni Zásnuby (str. 49): „V balení houbiček na nádobí / jsou všechny barvy duhy, / i světle růžová, / barva nesmělého štěstí.“

Elsa Aids: Lazarská v zimě a jiné básně
Nakladatelství Fra
Praha, 2023, 76 stran