Óda na železo
Jako milovnici přírody a jejích tichých zákoutí mě nikdy ani nenapadlo, že by na mě mohlo udělat nějak zvlášť hluboký dojem tak bytostně průmyslové a veskrze umělé prostředí, jakým je areál vysoké pece v Dolních Vítkovicích v Ostravě, kde se ještě donedávna vyrábělo ze surové rudy železo. Ale je to tak.
Pokud si mám vybrat, zda strávit volný den, popřípadě víkend, někde venku v přírodě, anebo ve městě, zvolím si v 99 % přírodu. Na rozkvetlé louce, šumícím lese, pohledu na zurčící průzračnou řeku nebo zasněžené majestátní hory je něco nepřekonatelně lákavého, co žádné množství navštívených výstav, zhlédnutých filmů, ani propitých a protančených nocí v barech nedokáže plně nahradit. Když mě tedy jednou pro změnu čekala víkendová návštěva Ostravy, nepředpokládala jsem zážitek adekvátně silný tomu, jaký většinou dokáže zprostředkovat příroda. Jak už je asi na tomto místě textu zřejmé, mýlila jsem se.
Ostrava kulturní
Netroufám si hodnotit celkově Ostravu jako město. Na to jsem v ní strávila příliš málo času, navíc v neděli, kdy je všude tak trochu (nebo naopak hodně?) utlumený provoz a těžko se dá nasát typická atmosféra každodenního tepu konkrétního místa. Návštěvu areálu Dolních Vítkovic, který je národní kulturní památkou, a konkrétně prohlídku Vysoké pece č. 1 ovšem zhodnotím bez obav, a to s nadšením.
Nakolik odborná a vyčerpávající byla prohlídka s výkladem, asi posoudí každý trochu jinak. S největší pravděpodobností to bude záležet na dosavadních zkušenostech a znalostech obdobného prostředí. I pramálo technicky založený posluchač ale nejspíš dokáže pochopit, o čem je řeč a jak že celý proces výroby železa v areálu probíhal. A to je to hlavní.
BO!!!
Ještě více než technická výjimečnost celého areálu na mě ale zapůsobila jeho vizuální stránka. Ač v bezprostřední blízkosti městské zástavby, na dohled radnice a v podstatě pár kroků od tramvajové zastávky, jedná se o svět uzavřený sám do sebe. Zcela soběstačný ve své komplexnosti. A o to víc působivý. Kolos vedle kolosu ční obrovské konstrukce k nebi jako zvláštní druh zašpičatělých kovových skal. Silné trubky, které se mezi nimi vinou a propojují je, působí dojmem, jako bychom pozorovali samotné železo, na jehož výrobě se podílely, dramaticky zformované a zastavené v čase. Mezi barvami převládá zašlá červeň s patinou ze rzi a syrová ocelová šeď. Celé místo působí částečně zchátralým, ale zároveň jakoby bezčasým dojmem. Při procházení mezi jednotlivými budovami a omšelými součástmi areálu se do mysli plíží neodbytná myšlenka, že ač byly pozorované předměty v nepřetržitém provozu mnoho let a došlo k jejich opotřebení do nejvyšší možné míry, mohly by úplně stejně zůstat stát nekonečně dlouho. Zakonzervované ve rzi, nehybné a věčné, byly by tichými svědky našich uspěchaných, malých životů. Podobný prožitek (spadající, mimochodem, do estetické kategorie vznešena) je většinou možné zakusit ve vztahu k majestátní přírodě, která pozorovateli imponuje svou mocí a nepohnutelností. Setkat se s obdobným pocitem malosti až bezvýznamnosti spojeným s obdivem ve vztahu k lidskému výtvoru, nebo lépe řečeno vynálezu, je proto nová, unikátní zkušenost. Zdá se, že někdy město přece jen může nabídnout stejně silný zážitek jako příroda.
A co na to PLATO?
Areál ovšem není určený pouze k procházení s průvodcem. Objekt bývalého plynojemu pojmenovaný GONG, který je jednou z dominant prostoru Dolních Vítkovic, byl přetvořen na multifunkční stavbu zasvěcenou kultuře. Místo, které dřív plnilo čistě praktickou funkci, je tak nyní centrem pro realizaci různých uměleckých projektů. Vrchní část Gongu je přestavěna na víceúčelovou aulu, v níž se konají přednášky, konference i koncerty. V přízemí pak funguje galerie PLATO – platforma (pro současné umění) Ostrava, dávající prostor především současným českým umělcům.
Umění v oceli
Nejen v Trojhalí nebo dole Hlubina, ale i v dalších prázdných prostorech v centru města Ostravy proběhne od 10. června také první ročník mezinárodního fotografického festivalu OstravaPhoto 2015. Ten nabídne širokou škálu pohledů na fotografii. Jeho součástí budou výstavy tvůrčí a umělecké fotografie z ČR i zahraničí, množství přednášek a workshopů, přehlídka fotografických knih, edukativní programy pro školy a rodiče s dětmi, konzultace portfolií a promítání. Bohatý bude i na společenské akce v podobě vernisáží, veřejných pikniků a společenských večerů. Celý festival bude trvat měsíc a už teď je zřejmé, že výrazně přispěje k dalšímu kulturnímu rozvoji města Ostravy a fotografie samotné. Zároveň lze tento první ročník festivalu podpořit už nyní koupí permanentní vstupenky přes portál Hithit. ∞
Dolní oblast Vítkovice
Ruská 2993, Vítkovice, Ostrava
prohlídky denně v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 • 150 / 90 Kč
OstravaPhoto 2015
Trojhalí, Důl Hlubina a další místa v Ostravě
10. 6.—5. 7.