Ostrov Adriaport u Karlova mostu
Návrat do Adriaportu je fiktivním dokumentem Adély Babanové (* 1980). Mladá umělkyně se v poslední době věnuje nedávné historii Československa spjaté se stále bolestnou a dosud nedostatečně reflektovanou etapou našich dějin – téměř půlstoletím komunistického režimu. Ve spolupráci se scenáristy Vojtěchem Maškem a Džianem Babanem vytváří coby režisérka nový příběh s výrazným hlavním hrdinou a dramatickou zápletkou.
V hlavní roli vystupuje profesor ekonomie Karel Žlábek, autor ambiciózního projektu, tunelu na Jadran. Snímek spojuje prvky hraného dokumentu s dobovými ilustračními záběry. Umělkyně pracuje s principy rozpohybované koláže, již kombinuje s dobovými archivními záznamy, fotografiemi a fiktivními rozhovory.
Díky tunelu se Československo mělo stát „přímořskou zemí“, dováželo by se tudy zboží a lidé by rychlovlakem během pouhých dvou hodin docestovali k pobřeží Jaderského moře. Trať dlouhá 350 kilometrů měla vést z Českých Budějovic přes Rakousko na území dnešního Slovinska poblíž italského přístavu Terst. Avantgardní projekt, který neměl obdoby, promýšlel profesor Žlábek již od konce druhé světové války, ale až období liberalizace Československa přálo větší svobodě a ekonomické pružnosti. A tak rok před Pražským jarem mohl svou velkolepou ideu sepsat a přednést na floridské univerzitě. Projekt budoucnosti měl přispět nejen k rychlému převážení čerstvého zboží a zlepšení životního prostředí, ale i k převážení obyvatel k moři, místo na víkendové chaty.
Projekt, který měl splnit vnitrozemskému státu sen o vlastním přístupu k moři a vlastním umělém ostrově Adriaport, přerušila v srpnu 1968 okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Přesto, že liberalizace socialistického režimu byla normalizačním diktátem na dalších dvacet let znemožněna, podařilo se v sedmdesátých letech ideu tunelu, díky nezdolnému úsilí avantgardní osobnosti profesora Žlábka, opět oživit a v roce 1979 začal rychlostní železnici zpracovávat Pragoprojekt.
Futuristická vize se nakonec neuskutečnila, zachovaly se pouze plány. Ty jsou dostatečným svědectvím o síle myšlenky a nezlomné vůli profesora Žlábka, jenž chtěl posunout národ na cestě ke svobodě.
Adéla Babanová vystudovala v letech 2000–2006 Akademii výtvarných umění v Praze, Ateliér nových médií, grafiky a konceptuální tvorby. Ve výstavní dramaturgii Galerie hlavního města Prahy se představuje podruhé. V roce 2009 vystavovala v rámci cyklu Start up pro nejmladší umělce. Od té doby prošla například nominací na Cenu Jindřicha Chalupeckého (2012) a má za sebou řadu výstav v zahraničí. Návrat do Adriaportu byl v loňském roce s velkým úspěchem představen na festivalu Screen For Loop v Barceloně a nedávno také na samostatné výstavě v ZAHORIAN&co GALLERY v Bratislavě. º
Adéla Babanová: Návrat do Adriaportu
GHMP – Colloredo-Mansfeldský palác (Karlova 2, Praha 1)
28. 2.—25. 5.
autor: Sandra Baborovská