Umění se rodí ze svobody myšlení
Výstava abstraktních maleb polských umělců důmyslně nazvaná Abstrakce.PL představuje výtvory autorů od roku 1945 do současnosti. Otevírají ji obrazy od Władysława Strzemińského, ikony polské avantgardy, a končí u Piotra Lutyńského, malíře, sochaře a hudebníka, autora instalací, objektů a kreseb obohacujících polskou tradici abstraktnosti. Jde o vůbec první komplexní ukázku polské poválečné abstrakce v českém prostředí. Vývoj a podobu polského abstraktního umění nemilosrdně poznamenaly dějiny, ale i přes tuto nepřízeň osudu se těší nezávislosti, tvůrčí síle a talentu umělců.
Účelem výstavy je předvést různorodost proudů a osobností, bohatství kreativních přístupů i uměleckých proměn. Prostě vskutku celou krásu polské poválečné abstraktní malby. K shlédnutí je přibližně sto sedmdesát prací od šedesáti dvou tvůrců představujících různé tendence a směry v abstraktní malbě a stejně tak i umělecké proměny každého z autorů. „Tak velká výstava abstraktního umění z tohoto období zatím nebyla uspořádána ani v Polsku. Jsme velmi pyšní na to, že jsme tuto expozici mohli otevřít právě v Olomouci a představit polské umění v jeho celistvosti,“ potvrdil ředitel muzea Michal Soukup.
„Jsou tu zastoupeni ti nejvýznamnější autoři počínaje Władysławem Strzemińskim, o kterém bude mimochodem v našich kinech premiéra filmu s názvem Mžitky a my ho budeme v rámci doprovodného programu také promítat,“ sdělil kurátor výstavy Ladislav Daněk. Valnou část výstavy představují exponáty zapůjčené ze soukromých sbírek Renaty a Grzegorze Królových z Varšavy a Grażyny a Jacka Łozowských z Vratislavi, kteří shromáždili díla těch nejvýznamnějších polských umělců poválečného období. K výstavě přispěly také Národní galerie umění Zachęta, Národní muzeum ve Varšavě a Muzea umění v Lodži, které poskytly vybraná díla z polských státních sbírek.
Emoce a geometrie
Výstava zdůrazňuje a ukazuje v kontrastu dva hlavní proudy abstraktního umění, a to emocionální a geometrický, racionální. Najdeme na ní tudíž tašistické práce, informel, materiálovou malbu, strukturální obrazy i pokračování geometricko-konstruktivistického směru vytyčeného už první – meziválečnou – avantgardou. Najdeme zde ale i výchozí bod abstrakce, jakým je konceptualismus a vizuální poezie. Mezi umělci najdeme autory proslulé i za hranicemi, avšak k vidění budou i díla méně známých umělců, kteří si také zcela zaslouží naši pozornost a zájem. „Na výstavě si moc cením jednoho obrazu, a to je obraz Romana Opałky, který jsme se dva roky pokoušeli získat. Jde o dokonalou ukázku konceptuálního umění,“ informovala kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.
Sto sedmdesát maleb od šedesáti umělců
U vystavovaných autorů, jako například u Władysława Strzemińského, nejvýznamějšího polského tvůrce a teoretika abstraktního umění, Marie Jaremy, Jonasze Sterna, Kazimierze Mikulského a Mariana Bogusze, jsou vyobrazeny výtvarné experimenty avantgardy čtyřicátých let. V obrazech Tadeusze Kantora, Alfreda Lenici, Jerzyho Kujawského nebo Teresy Tyszkiewicz dozajista zaujme vývoj, jakým abstraktní malba prošla pod vlivem tašismu a informelu. Umělecké směry tašismus a informel se ve výtvarném umění projevují jako existenciální pocity úzkosti, skepse a osamění, vychází ze spontánní malby a potlačují racionální uvažování. V pracích Tadeusze Brzozowského, Erny Rosenstein a Jerzyho Skarzyńského je přesvědčivě zastoupena malba vyvěrající z ducha surrealismu a strukturalismus. Materiálová malba se zase odráží v dílech Jonasze Sterna, Teresy Rudowicz, Aleksandra Kobzdeje, Bronisława Kierzkowského, Alfonse Mazurkiewicze a Jacka Sempolińského.
Přípravu výstavy zorganizoval mezinárodní tým historiků a teoretiků umění a kurátorů. Autorka výstavy Beata Gawroňska-Orasmus je polská historička, která velice obdivuje obrazy Jana Pamuły. Pamuła je mimořádný tvůrce, už od osmdesátých let vytváří své obrazy za pomoci počítače. Je prvním v Polsku, kdo používal tuto techniku. S prostorem obrazu experimentují Jan Berdyszak, Adam Marczyński a Jan Ziemski. Díla umělců Jerzyho Nowosielského, Stanisława Fijałkowského a Jana Lebensteina nezapadající přímo do žádné jednoznačné kategorie, zde také nalezly své místo. K výstavě vznikl i katalog čítající přes pět set stran, který kromě odborných studií obsahuje také kalendárium, medailony vystavujících umělců a doprovodnou obrazovou dokumentaci všech vystavených děl. ∞
Abstrakce.PL
Muzeum umění Olomouc (Denisova 47, Olomouc)
20. 4.—19. 8.