Někdy je lepší nepostavit nic než stavět špatně

Yvette Vašourková a Igor Kovačevič. Založili platformu MOBA, která vychází ze staroslovanského slova molitba-modlitba-moba a jeho význam sousedské výpomoci se odráží v úkolu každé stavby pomáhat svému okolí, přispět k rozvoji veřejného prostoru. V roce 2001 vytvořili Centrum pro středoevropskou architekturu (CCEA), prostor pro výzkum a alternativy v architektonické osvětě.

Co pro vás znamená střední Evropa?
IK: To je jednoduché. Stačí sednout do vlaku a v kterémkoli městě i sebevětší laik vystoupí a vždy pozná budovu divadla nebo místní školy. Na západě nebo na Balkáně tyto stavby i mapa města vypadá zcela jinak.

A jak vnímáte architekturu?
IK: V architektuře jsou dvě cesty. Můžete projektovat a stavět podle trhu. My se snažíme být kritičtí k současnému stavu společnosti. Chceme, aby si lidé uvědomili, v čem žijí. Architektura není o prostavěných čtverečních metrech v portfoliu.

YV: Někdy je lepší nepostavit nic než stavět špatně.

IK: Přesně tak. Vnímáme architekturu ve smyslu odpovědnosti k celku – a prostředí stavby, ten prostor, ve kterém je zasazena, je součástí tohoto celku.

YV: Architektura pro nás není design, není odrazem technologické invence naší doby. Je nutné se o každém projektu bavit komplexně, nesoustředit se na určitý detail. Pro nás je důležitý „hmotný prostor“. Láká mě vytváření prostředí v prostoru a zároveň otázka, jak dnes vypadá nadčasová architektura.

Jaký je podle vás stav architektury v Čechách?
IK: Na jednu stranu má veřejnost k dispozici úžasné množství informací, architektura je probírána v televizi, v novinách. Jenže je nebezpečí, že když se cokoliv stane mainstreamovým, kvalita klesá. Vrchol porevoluční české architektury se odehrál v 90. letech, je to spojeno s generací, která vystudovala těsně před a po revoluci. Z těch se dnes staly autority a mladá generace ještě není vyzrálá natolik, aby se vymezila. A zase jsme u mainstreamu, jehož základní vlastností je, že není ochoten vést konstruktivní debatu.

YV: Dnešní stav architektury je dán zejména výukou. Tradicí je, že architekti jsou vychovávání v duchu vytváření staveb a objektů. Současná úloha architektury ale spočívá v přidané hodnotě pro okolí a to nejen vizuální formou.

CCEA: PRAŽSKÁ MAGISTRÁLA – VEŘEJNÝ PROSTOR 21. STOLETÍ
Otevřeli jsme téma humanizace pražské magistrály. Trápí to spoustu architektů – některé už dvacet let. Během kterých se ale nic neudělalo. Je nutné změnit přístup a nepohlížet na architekty a instituce jako na protivníky, ale jako na ty, kteří mají podobné zájmy a různé názory, které vzájemně obohacují. A pak zjistíte, že úředníci, kteří mají magistrálu na starosti v rámci jednotlivých územních částí, o svých aktivitách navzájem nevědí.

Jakou roli tu pak hraje každodenní život a zmiňovaná sousedská výpomoc?
IK: „Vědět, že dobrý chleba s máslem je víc než instantní polévka,“ jak uvedla Jana Tichá v sobotních Lidovkách z minulého týdne (24. října, pozn. red.), je podstata vztahu mezi architekturou a každodenním životem.

YV: V tomto duchu sousedská výpomoc znamená sdílení a spoluvytváření kulturních hodnot – architektury.

Myslíte si, že každá budova má potenciál, aby veřejnému prostoru něco přinesla?
IK: I rodinný dům se zahradou může nabídnout něco ulici kolem sebe. Třeba noční osvětlení. Paradoxně v Čechách jsou v tomto ohledu soukromí zadavatelé lepší než zadavatel veřejný. Vezměte si, že za dvacet let se ze státních soutěží nepostavilo více než pět staveb, které by odpovídaly konceptu budov, které svojí existencí veřejný prostor obohacují. A pokud si to porovnáte s objemem prostavěných peněz…

YV: Chybí zde kontinuita odpovědnosti za svěřený veřejný prostor, a to nejen historicky, ale i v jednotlivých profesích, které do veřejného prostoru zasahují, ať jsou to politici, správci infrastruktury, dopravní inženýři, architekti a v neposlední řadě i policie a řada dalších.

CCEA: CULBURB
„Cultural acupuncture treatment for suburb“, tedy kulturní akupunkturní léčba satelitů. Tento dvouletý projekt právě začíná, a věnuje se tématu předměstí hlavních středoevropských měst. Budeme se snažit aktivovat a stimulovat veřejný a komunitní život skrze drobné intervence, ať dočasného nebo trvalého rázu. Výzvu participantům, kterou v listopadu uveřejníme, uzavřeme koncem ledna.

MOBA: PROJEKT SDÍLENÉ UVĚDOMĚNÍ
“První realizace po škole. Byli jsme najati, abychom z klasické devadesátkové zástavby v satelitu vytvořili kvalitní stavbu. Satelitní porevoluční prostředí ale příjemnému životu nenahrávalo a ani nová podoba by nic nezměnila. Postupem času jsme s klientem došli k názoru, že nejvhodnější je stavbu zbourat a prostor navrátit zpět přírodě.

MOBA: ÚPRAVY NÁMĚSTÍ SVOBODY A ULICE SVÁROV VE VSETÍNĚ
Tady se konaly tři zázraky. První byl ten, že jsme soutěž vyhráli. Druhým pak, že se uzavřela smlouva a třetím, že se projekt realizuje.




Více o platformě MOBA a projektu CCEA najdete na www.ccea.cz a www.moba.name. Nepřehlédněte koncem roku vycházející publikaci k výstavě Město nad městem – vize Karla Pragera, která se bude věnovat budově bývalého Federálního shromáždění a navázaným urbanistickým konceptům.