Představení Dias de las Noches divadelního souboru Teatr Novogo Fronta vypráví příběh dvou ruských herců v laciném zábavním podniku ve městě Buenos Aires, kde se roku 1974 schyluje k vojenskému převratu. Oba touží vrátit se zpět do vlasti. Náhle zazvoní telefon a herci se dozví, že jejich emigrace nebyla dobrovolná.

Panoptikum

Následné šílenství jednoho z emigrantů je v dokonalém souznění s vřavou probíhající v ulicích města. V osudu herce se snoubí nenaplněná touha po vlasti s údělem člověka, který provozuje herecké povolání. Neustálá změna tváří: šťastný, smutný, naštvaný, kritický…, prezentovaná pantomimou způsobuje neuchopitelnost vlastního já a s tím i hlubokou nespokojenost.

V ulicích vládne neuvěřitelný chaos. Postavy se střídají v rychlém sledu; klauni, kteří mají místo nosů citrony, holohlavé tanečnice, řvoucí čertice v okně, nevěsty jen v sukních, se svítícími hlavami, svíjející se dítě v matčině děloze – všichni předvádějí svá absurdní čísla.

Méně znamená více. Pokaždé…

Z hlediska scénografie se představení nedá nic vytknout. Umělci výborně využili zadní části jeviště, pomocí které vytvořili na scéně několik různých prostorů: okno hořícího domu či bordelu, břicho těhotné ženy, snový svět za igelitem připomínající film „Psycho“, střechu. Pestrost kostýmů brala dech – dokonalá burleska.

Mouchy se však najdou všude. Představení bylo přeplněno šílenstvím, vše zahalujícím dýmem, barvami, křikem a znovu šílenstvím. Herci od počátku vtáhli diváka do víru děje a nenechali ho ani na chvíli vydechnout. Představení připomínalo zlý, dlouho trvající sen, kde jeden nesmyslný obraz střídá druhý. Po odchodu ze sálu si divák oddechl a noční můra se rozplynula ve všednosti každodenních myšlenek.

Divadelní společnost Teatr Novogo Fronta založila v roce 1993 Irina Andrejeva a Aleš Janák v ruském Petrohradu. Ve svých prvních pracích zkoumali umělci vztah těla jako hlavního vyjadřovacího prostředku a prostoru. Dnes se v jejich tvorbě snoubí osobitý tanec, burleska, cirkus a butó.
Po úspěchu první inscenace „Vrejmja Durak“ („Hloupý čas“) a jejím uvedení na mnoha evropských divadelních jevištích se usadili v Praze. Od té doby vytvořili 10 inscenací ve spolupráci s herci a tanečníky z celého světa a získali za ně nespočet ocenění v Čechách i v zahraničí. Nejvýznamnějším z nich je cena britských novinářů a kritiků na edinburghském Fringe Festivalu z roku 2004 za představení Dias de las Noches.