Několikátá kniha v řadě nejčtenějšího autora v republice, tragikomedie Andělé všedního dne, se dočkala filmového zpracování, a poprvé se režie ujala žena – Alice Nellis.

Co když skutečně existuje někdo, kdo nad lidmi bdí? Je osud předem určený, nebo je všechno jen souhra náhod? To napadne za život snad každého a napadlo to i Michala Viewegha při psaní jeho novely, v níž učinil anděly hlavními postavami. V příběhu na hrdiny dohlíží jejich strážní andělé, kteří jsou zároveň po celou dobu průvodci dějem. Ve filmové adaptaci je ztvárnili Marián Labuda, Vladimír Javorský, Vojtěch Dyk a mladá česká herečka Eliška Křenková.


Andělé uvádí diváky do dění, přibližují charakter hlavních postav a odhalují jejich pravděpodobný osud během nadcházejících pár hodin. Mají na starost několik obyvatel pražských Nuslí, na něž dostali za úkol dohlédnout, případně je postrčit k činům, jež uznají za vhodné. Jedním z tamějších obyvatel je instruktor autoškoly Karel (Bolek Polívka), který žije v dlouholetém manželství s učitelkou Marií (Zuzana Bydžovská) a tajně pomýšlí na svou žačku Ester (Klára Melíšková). Marie navíc nemá žádnou kamarádku, jíž by se svěřovala se svými strastmi, jelikož tu svou dlouholetou, Ester (Zuzana Kronerová), ztratila. Ta se totiž nedokázala vyrovnat se skutečností, že Mariin syn (Ondřej Sokol) přebral manželku jejímu synovi Zdeňkovi (Václav Neužil), který se s tím i po pár letech stále nehodlá smířit. Pracovního materiálu tedy mají andělé dostatek, ovšem dokážou změnit nadcházející chod věcí?

Ačkoli se může zdát, že je děj poněkud komplikovaný, není obtížné se v něm hned od začátku zorientovat. Bez perfektní kamery by to ale nebylo ono. Právě precizní kameramanská práce dělá z Andělů všedního dne film, který stojí za vidění. Tomu ještě velkou měrou pomáhá hudební podklad Michala Novinského (Ve stínu, Kuky se vrací atd.) a kvalitní herecké obsazení.


Ovšem ne všechno je ve filmu povedené. Tou výjimkou jsou právě andělé. Působí zde jako glosátoři pozemského dění, ale jejich hlavní úloha ve filmu je záhadou. Prakticky vše, co se odehraje, nijak neovlivňují, stalo by se to i v jejich nepřítomnosti. Záměrem nebylo z nich udělat všemocné, ale ve snímku jsou často pouhými vypravěči, kteří popisují to, co je na první pohled patrné. Opětovně jen opakují moudra o lidském životě a tom „tam nahoře“. Rozhodně nerozvíjejí děj nikam dál a ani jej příliš nezpestřují. Kdyby se ve filmu vynechaly postavy andělů, paradoxně by to ani příliš nenarušilo sled událostí, ani film samotný.

Andělé všedního dne jsou ale i přesto filmem, který je brilantně natočený a patří k těm lepším vieweghovským adaptacím. Jak si povede v kinech, je otázkou. Kdo čeká Účastníky zájezdu, nedočká se jich – pro někoho špatná, pro někoho dobrá zpráva… ∞


Andělé všedního dne
režie Alice Nellis
ČR, 2014, 97 min.