Již od devadesátých let se odborníci i široká veřejnost zabývali otázkou, zdali počítače, internetová síť a nástup nových médií nezničí tradiční přístup k literatuře, zejména k její tištěné verzi, stejně tak jako k jiným tiskovinám.

Diskuze se stále opakují, na literárních setkáních jsou pořádány debaty na téma smyslu vydávání časopisů a asi není nikdo z těch, kteří se zabývají literaturou, kdo by se sám sebe nezeptal, jak se čtečkami a rychlejším přísunem děl i informací na internetu přežije tištěná kniha.

Přesto podle několika příspěvků na sociálních sítích, u kterých se lidé často dohadují nad přínosem e-knih a starého média, tištěné knihy, převládá láska k tiskovině. Papír a krásná knižní vazba stále přitahují. Troufám si říci, že příchod nových médií knihám neuškodil, na přelomu dvacátého prvního století několik světových, ale i českých umělců tvořilo zajímavé projekty na internetu. Společná tvorba básní, básně, které mohly mít podle volby čtenáře různé verše, román Město, ve kterém si čtenář mohl volit pořadí kapitol, i projekty, kde je čtenář sám tvůrcem.

Zároveň s dobou šla dopředu samozřejmě i grafika a nakladatelská práce. Knihy, které dnes potkáváme na pultech obchodů, mohou být krásně zpracované a graficky vymazlené a bibliofilové se mohou rochnit v mnohem větším množství nových nápadů. Přesto tiskárny využívají metody tradičního tisku, které se běžně ve velkonákladovém tisku neobjevují. Nejen ručním papírem, ofsetovou barvou, uměleckou výzdobou, vybranými druhy písma a zvláštní a kvalitní vazbou se vyznačují bibliografické publikace, jejichž příznivci jsou již od roku 1908 členové Spolku českých bibliofilů.

Přestože jsou texty přístupnější než kdy dřív, v České republice se zřídkakdy objevují takové případy plagiátorství a porušování autorských práv, které jsou v dnešní době už bohužel standardem především v hudbě a kinematografii.

Co snad může digitální doba ovlivnit, je příliv velkého množství nových knih a autorů. V dnešní době si knihu může vytisknout téměř každý. Vycházejí knihy bez jakékoli redakce nebo pouze za účelem výdělku bez vyšší umělecké ambice. Mizí potřeba spisovatelů snažit se a bojovat za své dílo, dnes se prosadí kdekdo a vycházejí i díla, která by mohla ve své internetové podobě zůstat. Není potřeba být skeptický, nepřeberné množství nových titulů různých žánrů a kvalit podává svědectví o době a získává pro knihy i osoby, které by jinak nečetly. A také se pak člověk může lépe dozvědět, jaké jsou jeho preference, a najít si svého nakladatele, u kterého si bude jist kvalitou jeho děl.

Ať odpůrci proti digitální době vystupují, přesto musejí uznat, že spoustu věcí usnadnila. I když se některá odvětví mohou cítit v ohrožení, je to nejen v rámci trhu dobré. Tyto obory se musejí snažit přilákat své příjemce a dbát na kvalitu nejen v rámci jednoho oboru, ale ve větším spektru. Zároveň doba digitální přinesla nové přístupy, a když ty někdo umí propojit se starými, může vzniknout ta nejkrásnější syntéza dvou světů. ∞