Kniha s názvem „Street kids“ může evokovat ledacos. Každopádně tyhle děti ulice jsou zatraceně v pohodě. Mají si kde hrát a svoje hřiště si umí skvěle užít. To, co je baví, je i živí. Takže jsou skvělou inspirací pro ty, co jsou ochotní nechat se inspirovat.

Autorem brožované publikace přibližně čtvercového formátu je Dereck Hard. Na 68 stranách se tak setkávám s tím nej z české urban-street kultury tak, jak to Dereck nafotil, napsal a nakonec i graficky upravil. Z její titulní strany se na mě dívá 20 sympatických tváří. Dvacet zajímavých talentů ať už ze světa hudby, sportu nebo umění. 17 kluků a tři holky. Akorát dva se tvářej, jako kdyby po nich šel Interpol, ale když víte, že to je Hugo Toxxx a Vladimír 518, je jasný, že můžete bejt v klidu.

Opěrným bodem téhle knížky je obrazový materiál, doplněný krátkými, svižně napsanými profily všech zúčastněných. Asi nemusím říkat, kde jsem začala. Samozřejmě u parkouru! Pokud jde o to, jak si někdo umí užít městský výběh, pak je to právě tahle disciplína, která mě naprosto fascinuje. Pohodlný oblečení, tenisky a celý město jako jedna velká překážková dráha. Ve „Street kids“ se sešli hned dva mistři téhle disciplíny: Jan Hanko alias Hanzi je z Jihlavy a Taras Povoroznyk z Prahy. Oba jsou členy nejúspěšnější parkourové skupiny Urban Sence, kterou Hanzi založil.

Tři grácie
Dál mě zajímalo, kdo z holek reprezentuje něžnou část lidstva. Jsou to zpěvačka, tanečnice a writerka. Zlatovlasá Dannie má zářivý úsměv a hlas, díky němuž je považována za naši nejlepší R’n'B a hip-hop zpěvačku. Zároveň je ztělesněním toho, že bejt krásná a sexy neznamená vážit 20 kilo i s postelí. Sympatická zrzka Jája Vaňková dělá street dance. A je v tom tak dobrá, že se ve svých dvaceti letech protančila až do Los Angeles, kde žije a odkud vyráží na pracovní show do celého světa. Writerka Sany vystupuje na veřejnosti zásadně s maskou. Její civilní jméno v knize uvedeno není. Má to svůj důvod, protože velká část její graffiti tvorby je ilegální. Zato její film mapující světovou dívčí graffiti komunitu v roce 2013 uvidí celá Evropa. Do kin půjde pod názvem „Girl Power“.

S čistou hlavou
Další osobností, která mě zaujala, je jezdec BMX Dominik Nekolný. Z jeho profilu jsem se dozvěděla jak o jeho sportovních úspěších, tak jeho příslušnosti k hnutí „Straight Edge“ – což znamená, že se straní alkoholu, drog i tabáku. Sama sebe se ptám, kolik takových lidí znám? No, sebe na seznam nepropašuju, a když se podívám kolem, myslím, že bych nepotřebovala ani do pěti počítat. Naštěstí se Dominik vedle závodění a exhibic věnuje i pořádání workshopů pro děti a mládež. S účastníky se dělí jak o své zkušenosti s ježděním na kolech BMX, tak o svou druhou vášeň, kterou je životní styl s „čistou hlavou“. A za to má mé sympatie. Jak vypadá Limonádový Joe dnešních dnů se podívejte sami. Dalším bikerem je Martin Dražil. Stejně jako Dominik jezdí styl, kterému se říká BMX flatland. Nebudu tvrdit, že vím, v čem spočívá, ale připlést se k jeho exhibici byl úžasný zážitek! Teď už se ničemu nedivím, protože jak jsem si přečetla, Martin je několikanásobným mistrem ČR. Trojici elitních BMX bikerů uzavírá Michael Beran, dvojnásobný mistr ČR. Řady sportovců doplňují ještě profesionální skateboardista Maxim Hrabanec a Patrik NGN, jehož srdce patří streetballu.

Štětce, spreje, beaty
Pánskou výtvarnou scénu zde představuje Pasta Oner, který se přes graffiti promaloval k akrylům na plátně a murální malbě, což jsou gigantická díla zhotovená přímo na zdi staveb od země až po střechu. Těmto obřím „plátnům“ ve veřejném prostoru se vedle svých dalších aktivit věnuje i Michal Škapa. Většina talentů, kteří se sešli v Dereckově výběru, je zajímavá i přesahem do několika oblastí. V tomto kontextu je vhodné zopakovat jméno Vladimír 518. Slovy autora: „Raper, writer, comicsový autor, ilustrátor, výtvarník, scénograf, vydavatel… Mám pokračovat?“ Jistě, protože to už jsem zpátky ve světě hudby a potkávám krále českého rapu Huga Toxxxe. Další raper a hip hoper je DJ Witch, od kterého si pamatuju, že „Noc je půlkou dne“. Hip-hopu se věnuje i Kato, který je spoluzakladatelem formace Pragounion. Dále jsem měla tu čest se seznámit se jmény Brooklyn alias Juanita Juarez alias Lukáš Turza, který tvoří hlavně ve stylu drum and basse. Admirál Kolíbal je DJ, zpěvák a o svou vášeň pro reggae se s posluchači dělí každé úterý na vlnách pražského Expres rádia. Hudební formaci uzavírá tvůrce, který si říká Freezer. Vedle dlouhého výčtu hudebních urban stylů mě zaujalo, že tvoří v programu Fruity Loops. Což je program, který se dá volně stáhnout, nehledě na to jsou jeho beaty žádané i ve Velké Británii. Nezbývá než zakončit tuhle inspirativní procházku současnými ulicemi oslavným tancem v podání tanečníka jménem Vahe. House Dance, Popping, Locking nebo hip-hop? Sakryš, už teď se těšim na trénink. Díky Derecku!


Dereck Hard: Street kids
Hard Art Production, Praha, 2012, 68 stran