Cítit podzim

Městem křižují motory,
ale v dálkách rozkládá se ticho,
obzory plní se klidem.
Klidem, co vznítí se někde hluboko.
Vznítí se a bude hořet.
Nejdřív trpělivě,
poté žádostivě,
nakonec k nevydržení.


Spektrum

Lidé?
Neznám.
Jsem tu skoro sama.
Ne, nebudu na ně křičet.
Neovládám jejich řeč a pak –
pro tu vzdálenost bychom se ani neslyšeli.


Konformisté

Zvykneme si.
Jednotlivec se musí podřídit,
aby v zájmu vyššího dobra
konal zlo.
Zvykneme si.
Dobrovolní konformisté
bez úzkosti z nutnosti volby.
Ale
co když stačí jen krok
a uvidíš tak náročnou krásu.