Kdo by neznal Dostojevského Bratry Karamazovy, jedno z nejvýznamnějších literárních děl ruského realismu? Snad díky jeho nadčasovosti bylo mnohokrát filmově i divadelně adaptováno. Ve Slezském divadle v Opavě se ho tvůrci rozhodli odkrýt skrze známou dramatizaci Evalda Schorma. Je libo trochu šarvátek a nešťastných lidských osudů bořících prkna jeviště? Pokud ano, vítejte.

V Brně mají zdramatizovaní Dostojevského Běsi vždycky ohromný úspěch. To město se v tomhle románu prostě vidí. Bylo tomu tak u legendárního Scherhauferova zpracování v Mahenově divadle (1992), bylo tomu tak i u Morávkova provázkovského představení Stavrogin je ďábel (2004). Běsi v Redutě bohužel zabil Roman Sikora. Geniální text zadaptoval pro divadlo s horlivostí sobě vlastní. Ač ho s Dostojevským spojuje vášeň pro radikální sociální myšlenky, bohužel zde platí okřídlené „když dva dělají totéž, není to totéž“.