Dvakrát do téže řeky nevstoupíš a ani se v ní neutopíš. Leda kdyby tě píchla atomová včela.

Smyčcové kvarteto je soubor, který vznikl v období klasicismu a za jehož „otce“ je považován Joseph Haydn. Seskupení čtyř hráčů na smyčcové nástroje zůstalo neměnné více jak dvě století. Díky tomu můžeme v podání kvarteta slyšet jak hudbu klasickou, tak – k mému velkému překvapení – hudbu současnou. Zajímavým počinem je bezesporu projekt klavíristy a skladatele Martina Brunnera, který propojil své klavírní jazzové trio se smyčcovým kvartetem. Jak zní sedm muzikantů ze zdánlivě rozdílných hudebních světů na jednom pódiu? To jsem zjistila na křtu jejich desky.

Lidová píseň. Pro většinu z nás strašák a povinná záležitost, kterou jsme museli přežít o hodinách hudební výchovy, abychom si na závěr mohli zazpívat Slavíky z Madridu a se zazvoněním co nejrychleji zmizet. I když jsem se lidové hudbě posledních pár let úspěšně vyhýbala, na podzim loňského roku mě zaujal videoklip Louka široká z připravovaného alba Bohemia Jiřího Buriana, na kterém tento hudebník a producent přináší lidovky s novým zvukem… i životem!

Skladby litvínoffského písničkáře a kytaristy Xaviera Baumaxy jsou plné slovních hříček. V nich nás/sebe baví parodováním českých osobností, hudebních stylů a popkultury mainstreamového prostředí. Svým bezprostředním hudebním projevem a místy buranským vyjadřováním, ať už na pódiu či mimo něj, se mainstreamu po dvacet let na scéně úspěšně vyhýbá. Obliba lokálního umělce s minimálním PR dávno překročila hranice severočeského regionu a jen díky příspěvkům od fanoušků mohl vydat nové album Dawntempo.

V neděli 11. 12. v divadle Na Prádle proběhl křest nového CD skupiny Hm…

Každý z nás občas udělá nějakou tu bláznivinu. Přestože tihle čtyři kluci už chlapeckým kamaším poněkud odrostli, padá z nich jedna klukovina za druhou – a dnes už tolik, že se vyplatilo jim věnovat celé CD.