Nejedná se o žádná moralizující slova, která ještě stále nepustila starší generaci. Ani o vtip. Apríla už letos bylo. Ale vážně – tetování na kůži nepatří.

Stalo se v létě, ve kterém se kdekdo chystal z města. Tomu, kdo už má svůj díl odpočinku vybraný. Kamarádi zaúkolovali. Jen pohlídat domácího mazlíčka – třeba kočku. Na péči prý úplně nenáročnou. Když ptáčka lapají… určitě to znáte.

Pokud jste nestihli rozkvést s jarem, ani v létě není pozdě na nějakou tu osvěžující změnu. Třeba nový účes. Jak na to?

Málem jsem se začala smát. Leželi jsme proti sobě ve dvou řadách, úplně neznámí lidé. Pohybovali nohama od sebe a k sobě a při každém výdechu vydávali zvuk, jako když uniká pára: Šššššš! Kdo někdy cvičil pilates, ví, o čem mluvím.

Dobře si to léto pamatuji. Bylo mi necelých osmnáct a chystaly jsme se s bývalými spolužačkami na chmelovou brigádu. „Ach, to bude paráda!“ myslelo si mé 17 let, 11 měsíců a 15 dní staré já.