Je dětské přání asi většiny nově přijatých studentek pražské taneční konzervatoře. Málokteré z nich se však podaří školu dokončit, a pokud absolvují, tak to ještě neznamená splnění vytouženého snu. Přitom byly ochotny přinášet až nadlidské oběti. V potu, bolesti i krvi…

Kdo alespoň na chvíli nezažil peklo, těžko může nahlédnout za bránu ráje. Narodil jsem se jako holka, ale jistě vím, že jde o omyl. Jsem jeden i druhý. Když je víra v umění silnější než v život. Takto zní podtituly inscenací souboru Tantehorse, který připravuje na duben profil nových i kultovních inscenací.

Režisérka Miřenka Čechová si se svou skupinou tanečnic během zkoušení Krevet à la Indigo kladla zdánlivě nesnadné otázky: Za co by stálo v současné době bojovat? Za co by stálo se obětovat? A žensky si odpovídají: Je nutné se obětovat za práva krevet. Krásná metafora, kterou lze popsat sexuální frustraci, psychickou nevyrovnanost, nesplněné tužby i nikdy nehynoucí sny.

Korekce a Faith, to jsou názvy dvou nových inscenací, které se v únoru představí v Ponci – divadle pro tanec.

Flash – Elekrický výboj proudící nahým tělem. Vyčerpání – Flash – Zmučené tělo. Nekontrolovatelné podvědomí a blikající obrazovky v rohu pokoje – Flash – Munchův němý výkřik – Flash – Matka krájející jablka. Antikrist – Flash. Hypnosis – Flash – Vrzání provazu. Orgasmus – Flash – Melancholie – Flash!