Taneční a divadelní Bazaar Festival je mezinárodní přehlídka progresivních scénických prací divadelních a tanečních inovátorů, kteří mají zdravý odstup od oficiální kultury a nebojí se jít do rizika.

Jeviště Národního divadla je někdy dějištěm zázraků. V případě tanečních choreografií Jiřího Kyliána to není tvrzení nijak nadnesené. Představení Kylián – Mosty času je díky své dokonalosti až božskou podívanou…

Potkaly jsme se po mnoha letech a ani jedna z nás už není studentkou gymnázia. Ona si mě vlastně ani nepamatuje. Ze mě je pracující osmadvacítka, z ní studentka, tanečnice, lektorka, světoběžnice a inspirativní žena – Denise Konečná. Kromě jiných aktivit ji potkáte na kurzech pod hlavičkou New Style Hustle – Brno. A mě zajímalo, co to ten New Style Hustle vlastně je. Vy to víte?

Třicátý první Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2019 zahájí živelná a nekonformní korejská choreografka Eun-Me Ahn dílem Let Me Change Your Name. Opening festivalu proběhne ve třech večerech, a to 3.–5. 6. v divadle PONEC. Další Událostí sezony bude představení OCD Love izraelské taneční skupiny L-E-V DANCE COMPANY a světoznámé choreografky Sharon Eyal, slavnostního zakončení se ujme francouzský akrobat a choreograf Yoann Bourgeois. Akce bude trvat až do 22. 6. a kromě Prahy se bude konat v dalších 22 městech a obcích ČR.

Proty boty jsou brněnská taneční skupina, která spojuje tanečníky s fyzickým handicapem a bez něj prostřednictvím kreativní činnosti, v tomto případě tance. Integrace tanečníků se zdravotním znevýhodněním do této taneční skupiny je jejich základním cílem. Využívají k tomu zejména techniky současného tance, ale i možnosti, které nabízí taneční terapie.

Jubilejní ročník festivalu se uskuteční v Praze od 1. do 25. června 2018. Již od konce května přitom oživuje dalších dvacet měst a obcí ČR. Ponese se ve vizuálním stylu i duchu motta posledního ročníku: Tancem proti předsudkům. 30. ročník festivalu navíc dokáže, že na věku nikdy nezáleželo méně.

Začátkem dubna již po čtyřiadvacáté proběhla Česká taneční platforma – přehlídka toho nejdůležitějšího ze současného českého tance za uplynulý rok. Ocenění se rozdávala v kategoriích nejlepší inscenace, tanečník/ce, světelný design a manažer/ka roku.

S tanečníkem a choreografem Jiřím Bartovancem jsem se setkala poprvé prostřednictvím dokumentu ČT Africké kořeny – české tančení. Hned po studiu na taneční konzervatoři Duncan Centre v Praze v roce 2003 odešel Bartovanec do Berlína a od té doby ho v ČR není vidět příliš často. Když na mne tedy vyskočila facebooková pozvánka na jeho představení Razzle Dazzle v brněnské Industře, nezahodila jsem šanci se přesvědčit o tom, kdo je to ten tanečník s africkými kořeny, který stejně jako já vyrůstal na hudbě Michaela Jacksona.

Jana Vrána je cílevědomá tvůrkyně, tanečnice, která vyslyšela svůj talent, překonala překážky a pílí se dopracovala k tomu, že se dnes může věnovat tvorbě ve svém oboru. Na svou „alma mater“, taneční konzervatoř Duncan Centre, nedá dopustit a vehementně se věnuje tanečnímu divadlu. V současnosti ji můžeme vidět v její inscenaci Black&White, kterou nám říká, že polaritu je nutné vybalancovat.

Dělit divadlo na činohru, operu, balet a vše ostatní řadit jednoduše pod škatulku „alternativní“ nebo „moderní“ může někoho dokonce urazit. Pokouším se proto najít způsob, jak oblast pohybového divadla – rybník, ve kterém se i já osobně topím nejčastěji – představit jednoduše a pro každého.

Někteří Židé měli štěstí a přežili holocaust. Některým z nich se narodily děti, které jsou dnes známé po celém světě. Neplatí to pouze o Židech, ale začít znovu někde uprostřed pouště muselo být extrémně náročné. Zpěv a pohyb pomáhal i rodičům Ramiho Be’era vybudovat oblast Ga’aton v Izraeli, kde již skoro 50 let trénují tanec lidé z celého světa.

V neděli 28. května začal již 29. ročník mezinárodního festivalu TANEC PRAHA, který přiváží do Prahy a dalších 18 měst a obcí ČR to nejlepší ze světového, ale i českého tance. Diváci se mohou těšit na umělce z Evropy, Asie, Afriky i Latinské Ameriky. Festival se bude konat až do 28. června. I letos mohou návštěvníci zhlédnout mimořádná taneční představení, která reflektují svět kolem nás. Renomovaný vlámský choreograf Sidi Larbi Cherkaoui se k nám vrací po 6 letech. Jeho Fractus V je silným apelem na zachování svobody individuality ve světě propagandy. Palčivým otázkám, které rezonují napříč kontinenty, se však věnují i tvůrci dalších představení.

Začátkem dubna pod záštitou divadla Ponec proběhl v Praze festival Česká taneční platforma – retrospektiva nejlepších představení, která vznikla na tuzemské scéně během loňského roku.

Jemný kvartet, zpomalený čas a vše obklopující klid. Úspěšný soubor VerTeDance ve spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou a hudebnicí Beatou Hlavenkovou uvedl na konci listopadu v divadle Ponec nové představení s příznačným názvem „Flow“.

28. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2016 se ponese v rytmu contemporary flamenca. Hlavní hvězdou totiž bude legendární španělský choreograf a tanečník Israel Galván. Ten poprvé dorazí do České republiky a svým představením La Curva zakončí 22. a 23. 6. celý festival. Tomu ale bude předcházet celý měsíc nabitý zajímavým tanečním programem z celého světa.

Různé části roku jsou zasvěceny různým svátkům. Duben již po 22 sezón patří současnému tanci. ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA opět nabídne přehled toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý rok na poli současného tance a pohybového divadla.

Pokud jste v lednu zmeškali program Festivalu Spectaculare, který v pražských klubech představuje to nejaktuálnější ze současné světové elektronické, ambientní, experimentální, vážné i jazzové hudby, nezoufejte. Máte ještě šanci si vše vynahradit do 12. února!

Sympatický duet plný nezorganizovaných pohybů, fyzična a dechu. Jak vyjádřit život mileneckého páru, jeho vizí a problémů, ukázali v divadle Ponec Nathan Jardin (BE) a Teresa Noronha Feio (PT) v choreografii Paula Blockmana (AU) a Christine Gouzelis (GR) Psychical Jerks.