Zahrádkaření v současné době zažívá svou renesanci. Pravděpodobně proto, že čím dál více začínáme řešit, co jíme, a chceme vědět, odkud jídlo pochází. Je to přímá cesta k tomu, začít si sám některé plody pěstovat, což se zdá být v centru velkoměsta skoro nemožné. Řešením jsou však komunitní zahrady, které v uplynulých letech začaly vznikat i v Praze. Jednou z nich je spolek Prazelenina, sídlící v pražských Holešovicích, o kterém jsem si povídala s jejím předsedou Filipem Volavkou.

Na jaře si zásadně nepěstuji, ani žádným jiným způsobem nezkrášluji své nehty. Chodím po zahradě oblečená jako Bořek Stavitel, vrtám se v zemi celý den a v potu tváře bojuji s krtky, kteří mi neustále ničí záhony. Večer se horko těžko zbavuji hlíny, ze které se stal můj neoddělitelný souputník. A fakt mě to baví!