Píše se rok 1918 a celý svět se dívá, jak si po dlouhém domlouvání a válce s rodiči slečna Česká republika bere za manžela pana Slovensko. A vytvoří tak krásný pár, který se stane známým pod názvem Československo.

Manželství po několika letech začne skřípat. Po mnoha tahanicích se rozcházejí. Nakonec se vše vyjasní, krize je zažehnána a manželé žijí pohromadě ještě mnoho roků. Vše probíhá jako v ostatních domácnostech, zataženo se mění v bouřku a poté zas vysvitne sluníčko. A tak pořád dokola.

Znovu však dojde ke konfliktům a tahanicím, tak se v roce 1993 rozcházejí, tentokrát to vypadá, že natrvalo. Proč? Přestože si byli tak jazykově blízcí, jejich povahy se velmi lišily.

Můj otec je Slovák, moje matka Češka. Téměř polovinu svého života jsem prožila na Slovensku, druhou půlku v Čechách. Každý se mě ptá, čím se cítím být. Češkou, nebo Slovenkou? A já vždy odpovím: Čechoslovenkou!

Jsem tedy jedním z mnoha dětí Československa a rozhodla jsem se zjistit, proč toto manželství dále nemohlo fungovat. Sedla jsem si tedy s mými rodiči – domovinami – jednou do kavárny a udělala s nimi rozhovor. Přečtěte si, jak to dopadlo, a posuďte sami, zda si umíte představit tento bývalý manželský pár znovu pohromadě.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?
Paní CZ: Vepřo, knedlo, zelo! To je moje!
Pan SK: Halušky s bryndzou a k tomu kyslé mliečko!

A nejoblíbenější pití?
Paní CZ: Pivo! A druhá část mého já zase upřednostňuje víno.
Pan SK: Borovička! Ale tiež mi začala chutiť Dämanovka a Tatranský čaj.

Co byste řekli, že je vaše nejoblíbenější či nejčastější věta?
Paní CZ: Češi, do toho!
Pan SK: Na Slovensku po slovensky!

A je nějaká nadávka, pomocí které si nejvíce ulevujete z naštvanosti?
Paní CZ: No jistě, přeci „do pr…“
Pan SK: Na jasné „do ri…“, to máme stejné.

Máte oblíbené slovo, které se vám líbí na řeči toho druhého nejvíce?
Paní CZ: Drevokocúr!
Pan SK: Ale to predsa neexistuje!
Paní CZ: Ale já ho mám stejně nejradši! : )

Jaké jsou vaše nejoblíbenější barvy nebo barva?
Paní CZ: Já nejradši nosím bílou, modrou a červenou.
Pan SK: Keď sa mám obliecť do niečoho slávnostnejšieho, tak iba do bielej, modrej a červenej.

Jaký vtip máte nejradši?
Paní CZ: Víte, odkud pocházejí Slováci? – No přece z Hlohovce, protože je tam Slovakofarma!
Pan SK: Dvaja chlapi sedia v pivnici. – Ako sa pozná, kto je Čechom a kto Slovákom? – Čech má v peňaženke tisíc korún a tvári sa, že má desať. Slovák má vo vrecku päť korún a chová sa, ako by mal tisícovku.

Po tomto rozhovoru jsem si uvědomila, že přestože mají tyto dva národy opravdu hodně rozdílností, jak jazykových, tak povahových, jednu z mála věcí mají společnou – tu, kterou jsem do přepisu rozhovoru zahrnout nemohla. Oba totiž svorně nadávají na vlastní politiky. Stejně se ale jejich děti jako odlišné národy nevnímají, byli spolu přece velmi dlouho. A svět je také nerozlišuje. „Where are you from?“ „I am from the Czech Republic.“ „Oh, yeah, Czechoslovakia!“ Je vám to povědomé?