Se zkušenostmi s prací s umělci bych chtěla vyjádřit svůj názor na romantický mýtus osamělého umělce a objasnit realitu uměleckého procesu.

Naše kultura má romantickou představu o umělci jako o osamělém tvůrčím géniu. Jako solitérním géniu, který je náhle zasažen nápadem, musí odejít do svého ateliéru, nerušený ostatními a neovlivňovaný nikým jiným než svou vlastní tvůrčí múzou, kdy se pak zázračně objeví mistrovské dílo. Ačkoli obraz mnoha slavných umělců takový je, naučila jsem se přesný opak o umění tvořit umění. Pravda je, že umělci jsou ovlivňováni prací každého jiného umělce, kterého vidí. Dokonce i největší umělci se od sebe navzájem učí.

Představa je, že všichni umělci jsou neuvěřitelně kreativní a že musí mít osobitou schopnost, která je dělá talentovanými. Tento talent je odděluje od ne-umělců, kteří nemohou očekávat, že vytvoří umění, protože jsou špatní – protože nemají tento záhadný talent.

Talent i obrovské množství práce
Nemyslím si, že je to realistický nebo adekvátní pohled na to, kým by měl být umělec. Nebudu ale zpochybňovat myšlenku, že někteří lidé jsou více umělecky obdařeni než jiní. Je zřejmé, že existují velmi talentovaní umělci. Nikdy však nebyli výrazní umělci, za kterými by nebylo především obrovské množství práce.

Umění není nikdy tvořeno ve vakuu. Umělci jsou inspirováni a informováni okolním světem. Pro některé je to příroda, pro jiné třeba technologie. Umělci cítí barvu, světlo, pohyb, zvuk a překládají to veškeré na plátno nebo do jiných médií. Jedna ze standardních otázek, kterou novináři umělcům často pokládají je, kým nebo čím byli ovlivněni. A odpovědí bývají jména několika umělců, kteří pomáhali rozvíjet je anebo jejich uměleckou perspektivu. Umělci si všimnou, co obstojí nebo neuspěje v jejich práci, a stejně tak dojdou k tomu, co by chtěli zkusit jiným způsobem. Jsou ovlivňováni svými učiteli, četbou, prací jiných umělců – ať žijících, či mrtvých – a veškerým uměním, které vnímají svými smysly. Když Picasso viděl primitivní masky, prolnula se tradice do té západní umělecké. Umělci kradou, kopírují, nacházejí, objevují, reagují a syntetizují. Problémy, na které se zaměřují, jsou technické, technologické a intelektuální.

Dělají to všichni kreativní lidé. Každý umělec reaguje na to, co je kolem něj, stejně jako na to, co přišlo dříve. Umělecká vize funguje uvnitř komunity. To je nejen jedinečné pro umění. Vědci také staví na práci na té, kterou vykonali ti před nimi.

Tvůrčí proces jako praxe uměleckého talentu
V umění je vloženo velké množství práce, která tvoří jeho podstatu. Existuje hodně pokusů a omylů, které jsou podobné s vědeckou metodou. Umělci, stejně jako vědci, mají otázku nebo téma, na které chtějí odpovědět svou prací. Pak se snaží přijít na způsob, jak prozkoumat svou otázku, a pak naplňují svůj plán a provádějí úpravy podle potřeby. Na konci svých procesů vědci a umělci hodnotí úspěch nebo nezdar svých experimentů a pak se buď vrátí k rýsovacímu prknu, aby prozkoumali svou otázku, nebo se posunou jinam.

I když to není dokonalá analogie, věřím, že paralely mezi vědeckými a uměleckými procesy zdůrazňují intelektuální úsilí a výzkumnou povahu tvorby umění. Umělci nejsou náhle zasaženi nápadem na plné vyřešení uměleckého díla, které se pak stává jen otázkou dokončení. Umělci začínají s uměleckým průzkumem, protože je něco nevyřešeného zajímá nebo jinak pálí k prozkoumání a rozšíření jejich předchozí znalosti o předmětu.

Přemýšlení o tvůrčím procesu jako o pouhé praxi uměleckého talentu nejenže osvobozuje umělce od stereotypu osamělého génia, ale také vyzývá ostatní, aby sami tvořili umění. Dává umělcům svobodu k tomu, aby si našli svůj vlastní proces, předměty a metody bez zátěže žít až do nereálného ideálu. Když umělci nemusí splňovat mýtus tvůrčího génia, stává se umělecký proces vyšetřovacím prostředkem. Umělecký proces pak může být k dispozici každému, kdo ho využije jako další prostředek k získávání znalostí a porozumění světu a sobě samému. Takže umělci a ne-umělci podobně, neváhejte experimentovat, zkoumat a růst mimo svoji komfortní zónu, ve svém kreativním myšlení a schopnostech. Stejně jako myšlenka osamělého vynálezce je mýtem, je takovou i myšlenka osamělého umělce. Každý reaguje na to, co je před ním, a na to, co je kolem něj. ∞


text: Anna Kodl