Rozhovor, který jsem exkluzivně připravovala pro web Pecky s Barbarou Hacsi, moderátorkou magazínu Q. Zajímalo mě, co je to vlastně queer a jak se vnímají gayové a lesby mezi heterosexuální většinou. Zda jsou opravdu tak odlišní, jak se nám stereotypně zobrazované charaktery snaží naznačit a co vlastně pro ně příslušnost k duhové vlajce znamená.

Když řeknete slovo queer mimo komunitu, setkáváte se s nepochopením?
V ČR určitě. Ale ani v komunitě neznám mnoho lidí, kteří by slovo queer používali, nebo se označovali queer. Ono to ani s tou queer teorií není tak jednoduché.

Vidíte posun vnímání LGBT (lesbian, gay, bisexual, transgender – pozn. autora) komunity v médiích a českou veřejností v posledních deseti nebo pěti letech?
Posun tu je určitě. Alespoň v médiích. Přibylo seriálů s gay (myslím tím i lesbickými) postavami. I některé české komerční televize se zabývají tématy téhle komunity – například v seriálu Ulice. Tam ale byly zobrazeny stereotypně, gay je kadeřník, lesba vegetariánka. Až letos se objevila postava gay muže, který se s heterosexuální ženou snaží zplodit dítě.

Také se vyoutovali některé celebrity a bulvární deníky se o ně zajímají. Ve společnosti je to vidět zejména u mladší generace. Lidé jsou tolerantnější, zajímají se, mladí gayové a lesby se čím dál tím častěji vyoutovávají v mladším věku. Tím přispívají k lepšímu seznámení většiny s menšinou a k menší homofobii. Mluví se i o českých firmách, které chtějí cílit na gay zákazníky. Všechno se pořád mění, podle mého k lepšímu.

Vyvíjí se LGBT komunita poměrně snadno definovatelným směrem nebo vás dohromady spojuje jen menšinově vyhraněná sexuální orientace?
Někteří aktivisté vlastně řeší otázku, jestli existuje nějaká komunita v Česku. Myslím, že všichni jsme poměrně individuální. Samozřejmě se potkáváme na akcích pro homosexuály, ale nemám pocit, že bychom se nějak společně vyvíjeli, za něco bojovali, chtěli se někam dostat, jako jedna velká homorodina.

Q se nazývá alternativním průvodcem, co to znamená “alternativní” v LGBT komunitě nebo v queer kultuře?
Zrovna tuhle jsem narazila na to, že existuje komerční queer a opak je tedy alternativní. Komerční queer jsou celebrity, drby o nich, styl… Q magazín odhaluje ta témata, o kterých třeba ani gay komunita nechce moc mluvit, nebo jsou už opravdu na hraně nějakých „úchylárniček“. Gayové a lesby chtějí vlastně žít ten heterosexuální sen: mít manžela nebo manželku, dům, auto, letní a zimní dovolenou, časem možná děti, a tak dále. Takže je to jako hetero alternativa, jen jsou ti lidé homosexuální nebo jinak orientovaní, a to nejen homo.

Takže nelze hovořit o queer jako o samostatné (sub)kultuře?
Nevím, jak je to jinde ve světě, ale nemyslím, že by u nás existovala nějaká queer subkultura. Někteří o sobě raději říkají, že jsou queer, než třeba jen lesba. Mají pocit, že to queer jim dává větší prostor, že lesba je malý šuplík. Já myslím, že se to moc řeší. Pojem queer vlastně nemá jasnou definici, tak je těžké hledat, co už je queer. Queer můžeme nějakým způsobem dělit na komerční a alternativní, z čehož vyplývá, že nebude existovat žádná celistvá queer množina lidí. Ale to by se asi chtělo zeptat někoho, kdo se queer problematikou zabývá. Nějakou alternativní queer aktivistku z gender studies.

Jaké máte plány do budoucna – nejen s Q magazínem, ale obecně?
Větší plány mám teď určitě s pořadem Gate – brána do světa gayů a leseb na Expresradiu 90,3 FM, který je každou neděli. Střídáme se tam s Pepou Kudrnou. Ten pořad si připravujeme sami a je spíš komerčně queer, se mnou někdy dost ulítlý (směje se). Hodně obecně plánuji ten „hetero život“, žena, děti, dobrá práce, cestování. A nechat se tetovat, taky chci do kurzu vaření a naučit se střílet a vyhrát balík peněz na dostizích. Normálka.

Na jaké kulturní akce byste veřejnost pozvala?
V květnu proběhne lesbický festival eLnadruhou, tam budou zajímavé přednášky pro školy i veřejnost, například o homosexualitě během 2. světové války a socialismu. Během léta by všichni měli bez ohledu na orientaci zajet na nějakou gay pride. Protože gayové se umí bavit. Blízko je Berlín, to je myslím 26. června, a bude i první pražská Prague Pride mezi 10.–14. srpnem. Pokud by někdo chtěl třeba jen zajít na party, nebo se stát členem nějakého spolku, stačí zajít do některé gay kavárny, třeba Q café a na info tabuli najde jistě nějakou inspiraci.