Tento článek bych rád věnoval všem svým minulým, přítomným, ale i budoucím internetovým láskám, kvůli kterým budu třicetkrát denně kontrolovat Instagram.

Už ani nevím, kolikrát se mi to stalo. Viděl jsem v davu někoho, kdo se mi líbil, a místo abych šel za ním a seznámil se, snažil jsem se ho vystalkovat na sociálních sítích. Častokrát se mi to povedlo, a tak jsem mohl sledovat každý jeho krok, aniž o tom věděl.

V dnešním světě má každý uživatel sociálních sítí alespoň dvě identity – „materiální“ a digitální. „Materiální“ identita musí snášet každodenní život, kdežto ta digitální si užívá party, je obklopena hromadou kamarádů a jí avokádové toasty. Digitální identita je naše zidealizované já, kterým se chceme prezentovat navenek. A právě někde tady se zrodila lehce perverzní kultura instagramového stalkingu. Proč bych se měl s někým seznamovat v reálu a riskovat všechny trapnosti, které s sebou první interakce přinášejí, když si onu osobu můžu prohlédnout ze všech úhlů z pohodlí domova?

Problematika autentického seznamování v reálném světě se týká mnoha lidí v mém okolí, a proto jsem poprosil přátele a známé, zdali by se mi nesvěřili s příběhy svých „internetových lásek“, tedy lidí, které sledují na sociálních sítích a chtěli by se s nimi seznámit. Nicméně i přesto, že je stalkování zcela běžnou součástí instagramové kultury, veřejně se o něm mluví s opovržením. Z toho důvodu respondenti uveřejnili příběhy pod pseudonymy, jež si sami vybrali.

Viktor
„Jako první mě napadl jeden kluk, Jakub (ING jakubppk) se jmenuje a není z Prahy. Poznal jsem ho přes Tinder, ale samozřejmě později se vynořily další konexe na další pražský buzny, ale to už snad ani nejde, aby to nebylo nějak propojený. Začalo to tak, že já obvykle nemám problém lajknout někomu pár fotek na profilu a ten člověk si toho samozřejmě všimne…, no a prostě jsme se začali sledovat. Líbí se mi na něm, že teď dostudoval mikrobiologii, což je pro mě neskutečný turn on, a je fakt roztomilej, docela potetovanej. Nicméně je zadanej. Bydlí se svým přítelem a teď si pořídil strašně ošklivou kočku. Chtěl bych mu to říct, ale asi by ho to dost urazilo.

Potkali jsme se vlastně jednou, úplně náhodou, když jsem šel někam do kavárny si sednout a učit se a na poslední chvíli jsem si všiml, že jde proti mně. Možná šel i se svým přítelem, ale toho jsem si nevšiml. Jenom jsme se na sebe podívali a pozdravili jsme se, jakože jsme na sebe kejvli. A to byla jediná interakce mezi námi. Jo a vlastně jsme si komentovali ještě instastories, ale nic velkýho, takže asi nemá vůbec tušení o tom, že je to můj crush.“

Olina
„Tak já mám těch internetových lásek víc, ale když jsem o tom tak přemýšlela, tak jedna, co trvá už hodně dlouho, je holka, která se na Instagramu jmenuje blueberrydumpling. Znám ji z blogu, kterej se jmenoval Roekids, ta holka se jmenuje Bára. Nějak jsem na ni narazila ve čtrnácti, když jsem měla období, ve kterém jsem hodně sledovala blogy. Vím, že jsem našla tady ten blog a hodně mě zaujala tím, jak psala, a hlavně mi přišla neskutečně krásná. Byla jsem jí úplně obsessed. Blog jsem neustále sledovala, pak jsem si ji našla i na Facebooku, potom se na ní koukala na Instagramu. Jednu dobu jsem furt »checkovala«, jak vypadá, co nosí, jestli se ostříhala, a vždycky jsem se těšila, až zkontroluju její profil, nebo až vyjde nový článek. Pokaždé jsem čekala na novou změnu v jejím životě.

Několikrát jsem ji potkala, ale vždycky jsem se na ni snažila nekoukat, protože mi to bylo hrozně blbý. Pamatuju si, že jsem z fotek dokonce věděla, kdo je její přítel. Jednou jsem jela kolem random obchodu a viděla jsem tam někoho, kdo mi přišel povědomý. Pak mi došlo, že to je ten její přítel. Přišlo mi to trochu scary, že vlastně o Báře nic nevím a zároveň o ni vím úplně všechno.“

Kristýna
„Profil, který sleduji, se jmenuje danuta x. Ta slečna je z Česka, ale pochází z Běloruska. Řekla bych její příjmení, ale bohužel vůbec netuším, jak se čte. Stalkuju ji čas od času. Seznámila jsem se s ní i osobně, ale nejdřív jsem ji znala z Instagramu. A proč ji vlastně sleduju? Připadá mi, že je její život strašně v pohodě a cool – i když vlastně vím, že v reálu asi není, protože všechno je na Instagramu pozlacený, pofiltrovaný. Každopádně si říkám, že musí mít naprosto perfektní život. Hodně cestuje, fotí jenom sama sebe a je velmi krásná na každé fotce. Teď, když nad tím tak přemýšlím, ani nevím, proč ji sleduju … Nemyslím si, že by mi byla inspirací, protože vůbec není jako já a není to někdo, kým bych se chtěla inspirovat. Na druhou stranu jí nějakým způsobem závidím. Sice ji nesleduju denně, ale minimálně jednou do týdne se podívám, jestli nemá nový příspěvek na profilu. Prostě chci vědět, jak se má. Jsem samozřejmě ráda, že se povaluje na pláži v Barceloně a má se dobře, ale na druhou stranu to ve mně vyvolává závist, že můj život není tak skvělej. Lidé sice vědí, že Instagram je jedna veliká lež, ale i tak to na ně působí.“

Paula
„Nastoupil jsem do metra a stál tam moc hezkej kluk, a tak jsem zvolil do té doby neozkoušenou taktiku. Celou cestu metrem, třeba tak 8 zastávek, jsem na něj bez mrknutí oka zíral. Občas se na mě podíval taky, bral jsem to jako souhlas vzájemných sympatií. Proto, když vystoupil na zastávce, šel jsem za ním. Tak dlouho jsem se přemáhal ho oslovit, až nasedl do nějakýho busu a odjel. Trochu jsem se na sebe zlobil. Uběhlo par dní a já toho kluka úplně random (přísahám, random) našel na Instagramu. Napsal jsem mu a dostalo se mi odpovědi: OMG to jsi ty ten psychopat co mě pronásledoval. Tím naše konverzace skončila. No jenže za pár měsíců mi ten kluk z čista jasna okomentoval storku (ha, taky stalker!). Začali jsme si psát, šli na randíčko a pár tejdnů spolu randili.“ ∞