Umění rozpoznat pravé rysy
„… karikatura možná skutečnost nadsazuje, ale nevymýšlí si ji.“
Co musí obyčejný člověk udělat pro svůj vliv na okolí, uznání a slávu? Předně musí být drzý, nebát se prosadit, ukázat svůj talent a nepochybovat o sobě. Hlavní hrdina se během čtyřiceti let vypracuje z neznámého malíře na jednoho z nejvlivnějších novinářů kolumbijských médií. Javier Mallarino je karikaturistou, který skrze malbou vytyčovaných výrazných rysů obličeje předkládá veřejnosti skryté i očividné úmysly druhých lidí, zejména politicky aktivních. Jednou jedinou karikaturou dokáže ovlivnit veškeré veřejné mínění a s ním i životy vyobrazených. Reputace je román, jehož hlavní téma je vrtkavost a nespolehlivost paměti, která poukazuje na následnost našich činů, ať jsou sebevzdálenější. V románu stále se opakující věta z Alenky v kraji divů a za zrcadlem nemá pouze symbolickou hodnotu, ale nese jeho hlavní myšlenku: „Paměť, která sahá jen dozadu, je paměť chatrná.“ Název knihy odkazuje k druhé tematické rovině, mediálnímu vlivu.
Žihadlo napuštěné medem
Javier Mallarino je pětašedesátiletý karikaturista, který den co den posílá do redakce pobuřující kresby. Náplní jeho práce je odhalování a zesměšňování podvodníků. Pro zobrazené jsou jeho karikatury nepříjemné, ovšem pro čtenáře jsou zábavné a uspokojují jejich zlomyslnou duši, která si užívá neštěstí druhého. Příběh nás zavádí do doby, kdy už má Javier v životě vše vyřešené. V rychlosti zjišťujeme, že dříve se chtěl věnovat umělecké malbě na plátno, ale nakonec ho život dovedl ke karikaturám. Dozvídáme se o vlivu jeho milované ženy, se kterou již není a díky které si vydobyl, aby byl ve světě novin uznávaný a jeho tvorba nebyla nijak cenzurována. Jistě by bylo zajímavé prožívat jeho troufalé začátky s ním, ovšem tato kniha má vyšší cíl. Javier je člověk, kterého elity nenávidí, ale široká veřejnost miluje. Přestože je v lehce nepřátelském vztahu s mocnými, jednoho dne se rozhodnou, že mu udělí státní vyznamenání. Javier, který se už několik let straní městského ruchu a společnosti a žije v horách, nemá o takovou nabídku zájem. Je ovšem přemluven svým šéfem. Po ceremonii se setká s mladou reportérkou, která mu změní pohled na dosavadní a budoucí život. Jedna událost, na kterou si díky ní začne rozpomínat, ho přiměje zamyslet se nad celým, nejen profesním, životem. Vlivem oné dávné události je jeho reputace v ohrožení, ale je to to poslední, co ho zajímá. Javier si je vědom toho, že reputace nepřináší jen slávu a peníze, ale především zodpovědnost. Většina lidí totiž převzala jeho názory a přijala tvrzení, která zobrazoval ve svých karikaturách, aniž by si je ověřovala.
Nejen slovy ovlivnil
Vásquez ve své knize nepoužívá nijak zvláštní jazyk, hlavním uměním je zde střídmost vyjadřování a děje. Nemyslím tím, že by bylo triviální, ale zde se hlavní kouzlo nachází právě v tom, že nemá potřebu být za každou cenu jedinečné. Jde o dobře zvládnutý text s pravidelnou větnou stavbou. Autor je ke čtenáři velmi vlídný, pro českého čtenáře tak činí i evropský vliv z doby, kdy Vásquez žil kvůli válce ve své zemi v Evropě. Kniha v sobě nese humorný i filosofický nádech. Příběh se skládá ze tří částí, které oddělují dějové linie. Zvláštností a pro některé čtenáře možná nekomfortní záležitostí je občasné vmísení minulosti do právě probíhajícího vyprávění. Avšak Reputace není z těch knih, kde musíte číst odstavce znovu, abyste pochopili, co se právě stalo, a pak zjistili, že spolu následující části zdánlivě nesouvisí. Hledáte-li knihu, kterou máte rychle přečtenou, můžete u ní přemýšlet a vyhovuje vám, že si její vyznění můžete lehce upravit, protože nemá zcela striktně uzavřený konec, sáhněte po Reputaci. Nezískáte pouze čtenářský zážitek, ale i větší rozhled v kolumbijské literatuře, protože pro kolik z nás tato literatura nekončí u Márqueze? ∞
Juan Gabriel Vásquez: Reputace
Nakladatelství Paseka
Praha, 2017, 184 stran