Ne všechno ustálené je funkční a změna je pak nejlepším řešením dlouhodobé nespokojenosti. Není výhradně oblíbeným principem, protože s sebou nese nejisté výhledy. Ovšem z konstelace, která je dlouhodobě neuspokojivá, je změna jediným východiskem. K tématu genderu, konkrétně jeho změny, se vztahuje současný filozof Jean-François Braunstein, který upozorňuje mj. na vlnu „transgenderových dětí“. Rozkrývá fakta a poukazuje na transgender jako na módu a shrnuje určité důsledky. Z výstupu z kolegia amerických pediatrů, kteří se shodli, že gender je ideologie, která děti zraňuje, ospravedlňuje, že je v době dospívání zcela normální váhat, po čem jedinec touží, ale tvrdit, že pohlavní identita, kterou indikuje naše fyzično, vůbec neplatí, znamená ve své podstatě odmítat jediný pevný základ, jaký právě tělo poskytuje. Otázka genderu došla v mladé generaci tak daleko, že se pro Američany stalo nejdůležitější otázkou, zda lze pro transgendery zřídit neutrální WC nebo v případě, že by to možné nebylo, umožnit transgenderovým jedincům používat toaletu podle genderu, se kterým se identifikují. Tato problematika dostala svůj termín bathroom wars a vyústila až v instalaci „genderneutral“ toalet v Bílém domě. Ne každá změna je nutná a mnoho z nich jich je nevratných. Móda a trend jsou podmíněny byznysem – a to jak ve věcech čitelných, tak i těch, které jsou podněcovány psychologicky. Žijeme v době, kdy experimenty se změněnými stavy vědomí nahradily experimenty s vytvářením identit?