Národní galerie v Praze v únoru oslavila svých 220 let. Při této příležitosti otevřela výroční výstavu „Velkorysost. Umění obdarovat“, jež připomíná bohatou historii této nejrozsáhlejší umělecké sbírky v Česku. Její centrální expozice se nachází v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Na výstavu však zároveň navazují i intervence ve všech šesti budovách Národní galerie, čímž se výstava stává vůbec prvním projektem, který propojuje všechny její sbírky.

Kořeny v štědrosti
Počátky Národní galerie sahají až ke vzniku Obrazárny vlasteneckých přátel umění v Čechách roku 1796, za nímž stála aristokracie a osvícení intelektuálové, kteří se ve Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách sdružovali. Důvodem založení byla touha pozvednout „pokleslý umělecký vkus“ místních obyvatel. Tato skupina lidí založila dvě do té doby postrádané významné instituce, a to Akademii umění a již zmíněnou Obrazárnu, která byla veřejně přístupná. K Obrazárně v roce 1902 přibyla ještě Moderní galerie království českého, která začala následně vytvářet kolekci českého umění 20. století. Národní galerie jako taková vznikla až v roce 1949.


Umění obdarovat
V porovnání s jinými jubilejními akcemi zvolili organizátoři neobvyklý způsob oslav – rozhodli se výstavu postavit na velebení duchovních a uměleckých hodnot, velkorysosti a mecenášství. Tato rovina, ač je alfou a omegou existence většiny veřejných sbírek, běžně stojí v pozadí a divák s ní není příliš konfrontován.

Hlavní část expozice je situovaná do druhého patra paláce Kinských, který už klasicky nabízí krásné výhledy na Staré Město a kostel svatého Mikuláše. Výstava představuje výběr nejzajímavějších a nejvýznamnějších darů a zápůjček, které instituce v průběhu svého fungování získala. Expozice se tak stává nejen přehlídkou darů, ale zároveň i stručným exkurzem do vývoje výtvarného umění, neboť vedle sebe můžeme spatřit zástupce nejrůznějších vývojových slohů a směrů. Visí zde vedle sebe Fila, Kupecký, Braque, Picasso, Škréta, Grund či Toyen.

Vůně pomíjivosti
Výstava se skládá z šesti částí, které mají co do činění se štědrostí nebo velkorysostí. Jednotlivé oddíly expozice spojuje příjemně působící výstavní panel v tlumených pastelových barvách. Žádné šedivé nebo olivové tóny, ale čirá oslava velkorysosti. K oslavě patří neodmyslitelně i květiny, a právě těmi výstava v první kóji začíná. Otevírá ji zde obrovský živý pugét nizozemského umělce Willema de Rooije, který na projektu květinových pugétů pracuje již několik let. V Národní galerii je vhodně zvolena kytice číslo IX, která svou něžnou elegancí i vůní nádherně pozvedá prostředí výstavy.

De Rooije svým dílem odkazuje ke klasickým motivům historie umění, a to hlavně k holandským květinovým zátiším. V minulosti byly květiny vnímány jako touha po exotice, která byla krocena jejich nařezáním a seskládáním do pugétu. Zároveň je kytice ze své podstaty symbolem pomíjivosti, a toho si je de Rooij při popírání této vlastnosti vědom.

Pomíjivost je v souvislosti s uměním velkým tématem, což může být další optika, kterou se dá dívat na vystavená díla.

Kam dál?
V rámci oslav velkorysosti zařadila Národní galerie do všech stálých expozic více než dvě desítky výjimečných intervencí. Jednou z nich jsou i polaroidy a fotografie amerického umělce se slovanskými kořeny Andyho Warhola, které galerie získala před nedávnou dobou darem. Díla jsou prezentována v Salmovském paláci mezi malbami Josefa Mánesa.

V Malé dvoraně Veletržního paláce je možno shlédnout monumentální plastiky rakouského umělce Franze Westa. Ve Veletržním paláci je dále intervence dvojice Prinz Gholam, která zde prezentuje vlastní autoportréty, na nichž umělci přebírají role a pózy Gauguinových postav. Jejich další dílo je zastoupeno ve Schwarzenberském paláci.

Zahrnuta byla i díla současných asijských umělců, jako jsou Yoshihiro Suda, Hiroshi Sugimoto a Lee Kit, s jejichž dílem se lze seznámit v paláci Kinských a ve Štemberském paláci.

V rámci výročních oslav byly zahájeny i další výstavy. Před Veletržním palácem byl odhalen Zvěrokruh čínského umělce a občanského aktivisty Aj Wej-weje. Přímo uvnitř objektu je pak zastoupen senegalský umělec El Hadji Sy svou retrospektivní výstavou a k vidění je i instalace Apoteóza Jiřího Davida, která sklidila velký úspěch na loňském bienále výtvarného umění v Benátkách.

Celá výroční výstava je pro návštěvníka milým a štědrým darem, který je ovázán pomyslnou zlatou stuhou v podobě jednotného vstupného do všech objektů galerie. Jedná se o 220 korun za zhlédnutí 220 let fungování instituce. ∞


220. výročí Národní galerie v Praze: Velkorysost. Umění obdarovat
Palác Kinských (Staroměstské náměstí 1, Praha)
5. 2.—3. 7. • 220 / 110 Kč