Expozice představující současné neoexpresivní umění německých autorů pochází ze sbírky brněnské galerie Adam Gallery. Galerie výtvarného umění v Ostravě uvádí deset umělců a výběr jejich nejlepších celoživotních děl. Každý z nich pracuje jiným stylem, formou, každý je znám pro své typické osobité rysy. Všichni do jednoho jsou jedineční, výjimeční, sví.

Hned na začátku roku přichází galerie s majestátní přehlídkou uměleckých děl, která se na kulturním poli vyskytují. Výstava představuje část rozsáhlé kolekce děl německých autorů, mezi něž patří Hans-Peter Thomas alias BARA, André Butzer, Andrew Gilbert, Thilo Heinzmann, Thomas Helbig, Marcel Hüppauff, Andrea Lehmann, Christian Macketanz, Gerold Miller a Markus Selg. Všechny výtvory zmíněných zahraničních umělců souvisejí s původním záměrem vytvořit celkový soubor středoevropského umění. Redukovaná volba děl je samostatně vystavena vůbec poprvé.


Barevnost, temnota, pohádky a škrábance
Výstavě viditelně dominují malby, kresby a objekty charakteristické pro svůj expresivní rukopis pocházející z dílny André Butzera, Bary, Marcela Hüppauffa, Thomase Helbiga či Andrew Gilberta, jež jsou doplněny o potemnělé tisky Markuse Selga. Butzerova díla jsou typická svou barevností a dětinským vzezřením. Obraz veliký 280 na 460 centimetrů znázorňující temnou divokou barevnost, prázdné a temné oční důlky s náznakem hororu a mystična a příběhem opředeným tajemstvím. Další veledílo pramenící z dílny uznávaného expresionisty Andrého Butzera. Ilustrace Andrewa Gilberta často znázorňují dobu britského imperialismu či bojů při kolonizaci jižní Afriky. Gilbert se sice narodil ve Skotsku, žije a tvoří však v Berlíně a neodmyslitelně patří k podstatným tvůrcům německé doby a této výstavy. V Hüppauffově tvorbě převládá přejímání motivů z příběhů a pohádek, maluje polidštěná zvířata a nereálně až dětsky působící krajinu. Bara se kromě malířství našel taktéž i v sochařství. Jeho malby jsou charakteristické svou monochromií čili jednobarevností, širokými tahy štětcem a vrypy a rýhami do kovu.

Protipól: racionálně-geometrická a postkonceptuální díla
Thilo Heinzmann předvádí minimalismus, modernismus a postkonceptualismus ve formě kožešiny, bavlněné vaty či pytlovité látky z juty připevněné na plátně. Důležitým základem je pro něj bílé pozadí, ze kterého následně vystupují do popředí struktury a obrazce jako třeba květina vytvořená z polystyrenu. Gerold Miller se se svými instalacemi pohybuje na rozmezí mezi minimalismem, abstrakcí, hard edge paintingem a pop artem. Jeho objekty jsou charakteristické výraznou barevností a geometrickými tvary.

Světlé jemné tóny i strašidelné tendence
Velice osobitý styl Christiana Macketanze vychází z figurativního realismu. Věnuje se lidem a všemu co je lidské, barvy volí s citem, ne výrazné spíše pastelové, které ladí s celkovou podobou obrazu. Figurativní kompozicí se zabývá i Andrea Lehmann, jež sama zrcadlí své černovlasé alter ego prostřednictvím obrovských pláten v nadživotní velikosti. Její malby doplňují opravdové lidské vlasy, což už tak pochmurnému prostředí dodává hrůzný náboj.

Dozvuky neoexpresionismu
Výtvarníky vycházející z německého prostředí poprvé přivedl do Brna sběratel a galerista Karel Tusch. Spolu s malířem Pavlem Hayekem zprostředkovali německé umění tak, že v dnešní době sbírka Adam Gallery čítá asi na šedesát různých děl. Návrat neoexpresionismu v německém případě reagoval přímým syrovým projevem, návratem k předmětnému vyobrazení reality, intuitivní, často až gestické zanícené a bouřlivé malbě.

Výstava zmiňuje špičky německého umění a dává prostor autorům, jenž nejsou v obšírné veřejnosti zcela známí. Všechna díla pochází z již zmíněné galerie Adam Gallery, jejíž umělecký ředitel Richard Adam se zasloužil o zakoupení děl od těchto významných umělců a výtvarníků. ∞


DESET
Galerie výtvarného umění v Ostravě (Jurečkova 9, Ostrava)
23. 1.—24. 3.