Čtyřicet jedna umělců, dvě stě děl. Přehlídka autorských filmových plakátů, které pro Ústřední půjčovnu filmů v Praze vytvořili významní českoslovenští výtvarníci v rozmezí let 1960 až 1979. Autoři jako Jiří Balcar, Adolf Born, Eva Galová-Vodrážková, Zdeněk Rotrekl, Kája Saudek, Jan a Eva Švankmajerovi, Jiří Šlitr či Milan Veselý a mnoho dalších napomohli rozkvětu československé kinematografie a zasloužili se o působivá a nápaditá díla, o naši kulturní pýchu.

Expozice představená v opavském Domě umění uvádí sbírku přibližně dvou set výtvarných plakátů od významných československých výtvarníků. Série je rozdělena celkem do čtyř částí. K první skupině patří Profily jednotlivých autorů, jež se nacházejí v oratoři a ambitu, v prvním patře jsou představeny plakáty znázorňující slavnou Československou novou vlnu spolu s plakáty připravenými k československým kultovním filmům, druhé patro hostí díla k zahraničním filmům, které uvedla československá kina v 60. a 70. letech minulého století.


Neosobní, odměřené vs. inovátorské s puncem osobitosti
Jak uvádí kurátor výstavy Pavel Rajčan, prostředí tehdejšího Československa nechávalo umělcům téměř volnou ruku, autoři nebyli svázáni komerčností ani reklamou, necílili především na trh. Filmové plakáty měly možnost vznikat naprosto odlišně od běžné soudobé plakátové produkce, která nastolovala řád v ostatních zemích západní Evropy. Podobně jako v Československu tomu bylo i v Polsku, v němž tradice autorských filmových plakátů prožívala podobné zvýhodněné postavení oproti ostatním zemím. Vysoce hodnotný československý plakát dosáhl takovýchto kvalit díky těm nejtalentovanějším na poli českých a slovenských výtvarníků. Ti se kvůli existenčním důvodům a problémům věnovali převážně plakátové tvorbě či dalším pracím zaměřujícím se na užité umění, jako byly obálky knih, ilustrace a podobně. Pro tehdejší umělce tato práce představovala jediný zdroj obživy. Díky těmto výkonům získali i několik ocenění na mezinárodních soutěžích.

Od Macha a Šebestové po Ostře sledované vlaky
Šedesátá, sedmdesátá léta. Roky charakterizované uvolněním systému a následným návratem totality, cenzury a nesvobody. Hippies, sexuální revoluce, boj za ženská práva, ropné krize, nová vlna umění, zvláště pak v kinematografii. Československé filmy představují ikonické snímky, o kterých se mládež učí i dnes. Oscarové Ostře sledované vlaky a Obchod na korze, jejichž mistrné plakáty vytvořili Zdeněk Palcr a František Zálešák. František Vláčil, jeden z největších režisérů všech dob, vdechl život filmům jako Markéta Lazarová, Údolí včel či Adelheid, kterým zaručili ještě větší popularitu svými plakáty Zdeněk Ziegler, Jiří Svoboda a Karel Vaca. Komediální kinematografické snímky jako Kdo chce zabít Jessii a Čtyři vraždy stačí, drahoušku doprovodil ukázkovými plakáty pro něj charakteristickým stylem Kája Saudek, legenda českého komiksu. Své místo zde nachází i slavné a nezapomenutelné filmy, mezi něž patří Světáci, Limonádový Joe, Pane, vy jste vdova nebo Rozmarné léto. Stejně tak proslulé pohádky jako Mach a Šebestová Adolfa Borna, Krteček od Zdeňka Millera, Pohádky z mechu a kapradí představující kamarády v pyžamu Křemílka a Vochomůrku či Jen počkej, zajíci! od ruského autora Alexeje Jaroše.

Mezinárodní
Takzvaná „zlatá šedesátá“ plakátová neprobíhala jen mezi československou kinematografií, ale rostla u nás i produkce mezinárodních filmů a Ústřední půjčovna filmů uváděla hojně cizokrajné filmy do československých kin. Bylo třeba vytvářet plakáty lákající na nové zahraničí snímky. Italská kinematografie opavské výstavě vládne, reprezentuje ji plakát Milana Grygara k filmu Michelangela Antonioniho Zvětšenina či k Felliniho autobiografii 8½ od Bedřicha Dlouhého. Mezi americkými filmy je perlou My Fair Lady s Audrey Hepburn v hlavní roli Lízy Doolittle na díle od Zdeňka Kaplana, jenž se zasloužil také o plakát k filmu Slaměný klobouk. Zdeněk Ziegler vytvořil díla k hororovým snímkům jako Čelisti a Hitchcockovo Psycho, zatímco Josef Vyleťal lákal na kolážovité plakáty k filmu Ptáci a Bonnie a Clyde. Koláže vytvářela také Soňa Vorlíčková se svými Třemi oříšky pro Popelku nebo Milan Garygar s Dívkou na koštěti a Karel Vaca využil černobílou fotografii obličeje hlavního protagonisty Dědy Komárka Josefa Kemra spolu s ptáky, krávou a loukou na plakátu k nezapomenutelnému snímku Na samotě u lesa.

Nová vlna kinematografie
Miloš Forman, Věra Chytilová, Evald Schorm, Juraj Jakubisko, Pavel Juráček, Jan Němec a další. Stěžejní režiséři uznávání a proslavení po celém světě. Snažili se propagovat svá díla nově, neotřele, a proto hledali pro upoutávací plakáty výtvarníky stejného myšlení. Jiří Šlitr, Milan Veselý, Jan Němec či Jiří Balcar. Umělci spolupracující s významnými režiséry vytvářeli ojedinělé plakáty k věčným filmům.

Osmdesátá léta přiškrcená cenzurou byla léty úpadku. Mnoho umělců emigrovalo do ciziny či úplně rezignovalo na veřejné zakázky, tím se naneštěstí kvalitní autorské návrhy plakátů staly méně zajímavými, narušila se osobitost a hodnota. ∞


Ááách: Československý filmový plakát 60.–70. let
Dům umění v Opavě (Pekařská 12, Opava)
22. 3.—16. 6.