Ne tak skvělý nový svět
Více než dvacet umělců z celého světa vyjadřuje svůj postoj k rozličnému politickému dění. Výstava „Brave New World“ v centru současného umění DOX se týká nás všech. Nezavírejme oči před tím, co se okolo nás děje.
Rozsáhlá expozice konfrontuje literární díla tří autorů se současnou společenskou situací. K vybraným titulům patří Orwellův román „1984“, „451 stupňů Fahrenheita“ od Raye Bradburyho a „Konec civilizace“ Aldouse Huxleyho. Jejich dystopické vize jsou zasazeny do kontextu se současnou tvorbou českých i světových umělců, kteří se dlouhodobě věnují tématům týkajících se společenského dohledu, konzumní společnosti a světa médií. Výstava je rozdělena do tří hlavních částí, v nichž je mimo jiné věnován prostor i k posezení a začtení se do daného románu.
Život v kleci, první část, prezentuje hned na úvod výstavy „Panoptika“ od Jeremyho Benthama. Jedná se o návrhy budovy kruhového půdorysu, která fungovala sice jako vězení, ale Bentham si dokázal představit její využití i například pro školu. Pointou této stavby je, že jediný strážník může dohlížet na všechny vězně současně. Tak dochází ke zdokonalování uplatnění moci zvýšením počtu lidí, kteří jsou kontrolováni, a snížením počtu těch, jež kontrolu vykonávají, čímž poskytuje autoritám moc nad myslí lidí prostřednictvím architektury. Bentham osobně popisoval „Panoptikum“ jako nový způsob, jak získat moc nad myslí člověka v míře doposud nevídané. Vše je doplněno fotografiemi realizované, dnes už chátrající stavby „Panoptika“ od amerického fotožurnalisty Jasona Florii. V přímé konfrontaci je zde prezentována známá fotografie „Klec pro lidi“ od Hanse-Jürgena Burkarda, jež zachycuje sibiřské vězně zavřené v klecích.
V podobném duchu se pak nese celá výstava. Jsme vystaveni nemilosrdnému pohledu na realitu současného světa, která je děsivější, než si ji v minulosti vůbec dokázali literáti představit, a stala se skutečnou i přes varování skryté v jejich románech. Při pohledu na stěnu s výčtem statistik obětí vražd páchaných státní mocí běhá mráz po zádech. Kurátoři výstavy Leoš Válka a Michaela Šilpochová udeřili hřebík na hlavičku, protože v rámci současného diskursu je jejich výstava vskutku aktuální.
Mezi nejvýraznější díla zde patří bezesporu instalace Barbory Bálkové „Odnikud nikam“ zachycující čtyři diktátory. Hyperrealistické sochy životní velikosti zachycují v nelichotivých pozicích Hitlera, Stalina, Mao Ce-tunga a Kim Čong-una jako „houpací koníky“. V tomto kontextu jsou oni těmi manipulovatelnými figurami, které vyzývají k podřízení se vůli diváka, ke hře, či k tomu, aby byli sami ovládáni. Dalším výrazným dílem je monumentální site specific instalace studia NUMEN/FOR USE, do níž lze přímo vstoupit a odnést si z ní neopakovatelnou zkušenost, kdy si budete připadat jako buňka ve vašem těle. A poslední monumentální instalací je „Predestinace“ od Jense Hikela a Leoše Války, jež prostupuje celými třemi patry věže DOX. ∞
Brave New World
Centrum současného umění DOX (Poupětova 1, Praha 7)
11. 9.—25. 1. (13. 12. komentovaná prohlídka) • 180 / 90 Kč