Slovenská meziválečná beletrie vydávaná v Praze, založení studentského spolku Detvan pojmenovaného podle básně Andreje Sládkoviče, agitační brožura Jděte na Slovensko, vybízející čtenáře, aby se místo do Ameriky přestěhovali za prací na východ, etnografické bedekry i lingvistické dokumenty předkládá výstava Z rodinného alba.


Výstava Památníku národního písemnictví na téma česko-slovenských kulturních vztahů do roku 1939 je k vidění v letohrádku Hvězda do 8. září. Připravila ji kulturoložka Monika Kapráliková, odbornice na život Slováků v meziválečné Praze. Výstavu zaštiťuje několik českých a slovenských muzeí, která poskytla na osm set exponátů. Česko-slovenské kulturní kontakty v historické perspektivě, které jsou ústředním tématem, dokumentují dobové fotografie, knižní obálky, divadelní a filmové kritiky i místopis prvorepublikových kaváren a vináren, které prosluly jako centra slovenských umělců a politiků v Čechách.

Přestože se česko-slovenské vztahy v průběhu 20. století radikálně proměňovaly, kulturní výměna, jak upozorňuje výstava, probíhala i po druhé světové válce – a je aktuální dodnes. Obraz rodinného vztahu mezi Čechy a Slováky, který nebyl narušen politickými převraty, je znázorněn fotografickou instalací česko-slovenských párů od Tomáše Hrůzy. Architektonické řešení výstavy je dílem vizuálního umělce Zbyňka Baladrána, který vytvořil i dominantní objekt, rodový strom indoevropských jazyků.

Dernisáž výstavy 8. září zakončí večerní komentovaná prohlídka s autorkou Monikou Kaprálikovou. Pro děti je připravena procházka výstavou s pracovními listy.


Z rodinného alba
Letohrádek Hvězda (Obora Hvězda, Praha 6)
13. 6.—8. 9.


text: Aneta Křižková