V pražské Bubenči se 18. října otevřela bývalá Petschkova vila, ve které se návštěvníkům zpřístupnily sbírky Památníku národního písemnictví v podobě nové výstavní instituce – Muzea literatury. V jeho expozicích jsem se prošla s Alenou Petruželkovou. Přestože kroky skrze text neuslyšíte, náš dialog si nyní můžete přečíst, a projít se tak pomyslně s námi, než se do Muzea literatury sami vydáte.
Ke 100. výročí narození Bohumily Grögerové připravil Památník národního písemnictví výstavu SETINY. V návaznosti nejen na výstavu, ale na výročí 100 let od narození také Josefa Hiršala, partnera Grögerové životního i pracovního, vyšel Sborník Literární archiv s pořadovým číslem 53/2021, který přináší četné množství literárněvědných a literárněkritických studií.
Fascinace kvantovou fyzikou, vesmírem, fraktály i kaleidoskopy se zrcadlila v myšlení a tvorbě Bohumily Grögerové. Česká spisovatelka, experimentátorka a překladatelka, která téměř padesát let spolupracovala s Josefem Hiršalem, by 7. srpna 2021 oslavila sté narozeniny. A právě k této příležitosti připravila kurátorka Hana Nováková výstavu Setiny. Ta příběh nejen výstavy, ale i ten osobní přátelský s Bohumilou Grögerovou, otevírá v následném rozhovoru.
František Kobliha, podobně jako jeho generační souputníci Josef Váchal či Jan Konůpek, patří k autorům, jejichž umělecká pozice se mění v závislosti na době, ve které je na ni nahlíženo. Kobliha dosáhl uměleckého uznání již za svého života a dnes patří k nejvýznamnějším představitelům druhé generace českých symbolistů. Náležitě mu tedy – přestože teprve před nedávnem – vyšla obsáhlá monografie.
Ani o území hustě porostlém stromy, přestože jeho tématem je Les… Tento článek přináší vhled do nového vydání sborníku Literárního archivu, tedy do publikace literaturou a výtvarným uměním hojně prorostlou.
Slovenská meziválečná beletrie vydávaná v Praze, založení studentského spolku Detvan pojmenovaného podle básně Andreje Sládkoviče, agitační brožura Jděte na Slovensko, vybízející čtenáře, aby se místo do Ameriky přestěhovali za prací na východ, etnografické bedekry i lingvistické dokumenty předkládá výstava Z rodinného alba.