Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Třetí odpovídá Kryštof Brůha.

Co pro vás CJCH znamená?
Cenu vnímám jako důležitou součást české umělecké scény, která má schopnost rozlišovat kvalitu ve výtvarném umění. Díky své prestiži a programu pro lauráty je cena akcelerátorem, který má potenciál posunout umělce kupředu.

Proč jste se do „soutěže“ přihlásila?
Důvodem, proč se účastním uměleckých soutěží a tedy i CJCH, je získání zpětné vazby od diverzifikované odborné komise. Ta hraje klíčovou roli v kritickém pohledu na moji tvorbu a je nezbytnou součástí její evoluce.

Co je tématem vaší práce, kterou v souvislosti s CJCH vytváříte, na co skrze dílo poukazujete?
Hlavní témata, se kterými pracuji ve svých dílech, bych pojmenoval jako mapování prostředí, jeho transformace v čase a celkové působení na diváka. Mnohdy se jedná o jevy, které jsou našemu vnímání skryté, a to buď z důvodu jejich velikosti nebo pro rychlost přeměny.

Tyto náměty se propisují i do mé instalace s název Aurei Montis, která se zaměřuje na místo Zlatý vrch v severních Čechách. Zde v rámci expedice s kinetickou sochou Inter Solaris vznikla série hornin přetavených slunečním zářením. Přetavená linka v horninách funguje jako materiální záznam času, prostředí a podmínek daného okamžiku.

Horniny zavěšené v nerezových rámech komunikují s částmi rozloženého objektu Inter Solaris, které jsou zavěšeny v horní části instalace.

Dále jsou v instalaci zavěšena skla opatřená polarizační vstvou a fungující jako průhledy, skrze které může divák pozorovat pohyblivé generativní grafiky generované na základě datasetu sondy Landstat 8 společnosti NASA za období 2013–2023 odhalující teplotní transformaci Zlatého vrchu.

Průchod instalací tak divákovi umožní nahlížet na proměnu Zlatého vrchu v různých měřítkách a časových horizontech.