Troufnu si tvrdit, že tahle výstava bude bavit úplně všechny. Každý byl totiž někdy dítětem, každému se čas od času něco zdá a každý má nějaké ty touhy. A to jsou také hlavní témata, kolem kterých se tvorba Jana Švankmajera točí: dětství, sny a erotismus.

Dílo Jana Švankmajera zná snad každý. Mě například jako malou strašila jeho Alenka (Něco z Alenky, 1988), jiným se vybaví třeba Veronika Žilková s Otesánkem v náručí (Otesánek, 2001). Většině se zřejmě před očima objeví obrázek prapodivně oživlé flákoty masa – prvku, který lze najít v mnoha krátkých i delších filmových dílech tohoto svérázného autora.

Výstava v Galerii hlavního města Prahy mapuje Švankmajerovu tvorbu komplexně. Hned u vchodu tak návštěvníky vítají podivná zvířata ve skleněných vitrínkách – jakoby přinesená z kabinetu biologie. Jenže zvířata jsou fantaskně zmutovaná: savci mají ptačí hlavy, rybí ocasy a paroží, v rozříznutém břiše se třpytí krystaly ametystu.

Na židli se nesedá! / Masturbační monstrum
Uvnitř výstavních sálů se dočteme leccos o samotném tvůrci a jeho životě, ale také řadě dalších surrealistů z jeho okolí (manželka Eva Švankmajerová, spolusouputníci František Dryje, Emila Medková aj.). Na obrazovkách tu běží úryvky z filmů nebo i filmy celé, dokumenty o jejich natáčení a rozhovory s tvůrci. Velké místo zabírají artefakty přímo z filmových děl: kulisy a loutky z Lekce Faust (1994), židle s kartáčky z filmu Spiklenci slasti (1996) nebo třeba podivná erotická televizní mechanika z téhož posledně jmenovaného snímku. Na stolku vedle tohoto masturbačního monstra organizátoři výstavy vtipně položili indulonu a balíček papírových kapesníků. Je tu ale jeden háček.

Důraz na hmatovou stránku vystavovaných děl bohužel naráží na přísný zákaz dotýkání se předmětů. Indulony se tedy snad dotknout můžete, ale na orgasmus mechanickou rukou se netěšte. Stejně tak se účinkem míjejí ukázky taktilních objektů, kterými se návštěvník smí opět pouze kochat očima.

Fantastická fauna
Zaujala mě část věnovaná grafickým listům smyšlených živočichů – tzv. Švankmajersbilderlexikon. Nepředstavitelné množství mravenčí práce vyústilo v obsáhlý soubor nákresů neexistujících stvoření, jako vystřižených z učebnice biologie. Kromě toho je každý tvor opatřen obsáhlým popisem svého charakteristického chování ve volné přírodě, takže obrázek o životě vybájeného zvířete je dokonalý. Člověku je až líto, že taková krása existuje jen v ekosystému Švankmajerovy hlavy.

Pestrost a originalita díla předního českého surrealisty je slovy neuchopitelná, a proto se ani nebudu o nic podobného snažit. Tímto článkem vás chci rozhodně přesvědčit o nutnosti osobní návštěvy Domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.

Jan Švankmajer / Možnosti dialogu / Mezi filmem a volnou tvorbou
Galerie hlavního města Prahy
ve spolupráci s Arbor vitae
Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 13, Praha 1
26. 10.–3. 2.
60 / 120 Kč