Když jsem po tříleté pauze vyrážel na Hell Party, nevěděl jsem, co si vlastně myslet. Že budu při vystoupení sedět spořádaně v hledišti místo řvát nadšením u pódia? Bál jsem se, že tím Hell Party ztratí svého ducha. Ale dopadlo to úplně jinak.

Když před třemi lety přišla zpráva, že se Hell Party ukládá ke spánku a nikdo neví, jak dlouho bude odpočívat, spustila se panika. Nejhrubší party ve městě tu byla sedm let, a teď by měla skončit? Po pauze se ale Hell Party vrací. Silnější než kdy předtím.

HELL Party je událost. Svědčí o tom nejen počet návštěvníků – na letošním ročníku jich byla neuvěřitelná tisícovka – ale především spokojené až nadšené výrazy na jejich tvářích a celková atmosféra akce. Tady se totiž smí to, co jen málokde.

Od začátku roku se množí zmínky o HELL Party, extravagantním večírku pod taktovkou tattoo & piercing studia HELL.cz. Redaktorům Kulturní Pecky se povedlo proniknout do zákulisí nejhrubší párty ve městě a odhalit šokující skutečnosti.

Dlouho jsem o něm nevěděla. Když jsem se o něm prvně doslechla, ostýchala jsem se. A když jsem se konečně osmělila, unikl mi mezi prsty. Loni se totiž pekelnický večírek studia HELL.cz nekonal. Letos mám ale zase šanci: HELL Party volume 7 bude! A bude velká. Abych se mohla důkladně připravit na všechno, co mě tam čeká, vyzpovídala jsem Mášu, která je v HELLu podle vlastních slov „ta buchta přes média“.

Na HELL Party bylo k vidění, co jste ještě neviděli, a někteří z vás možná ani vidět nechtěli. Vrcholem programu byla totiž suspension – dávný rituál, při kterém se lidé věší za háky zapíchnuté do kůže na různých místech těla. „Hnus!“ řeknete si. Jenže na HELL Party zjistíte, že je to vlastně zvláštním způsobem… krásné.

Co je vlastně zač ta obávaná HELL Party, jsme si povídali s FouSagem, piercerem a skarifikátorem ze studia HELL.cz a zároveň organizátorem „nejhrubší party ve městě“.

„To jsem ti, Ivetko, včera slyšela, že náš mladej jde na nějakou schůzi pro úchyláky. Prej se tam probodávaj a pálej a napichujou na háky, primitivové. Už nevědí roupama, co by, tohle sebepoškozování přece nemůže bejt normální. A ještě si dovolujou tomu říkat kultura!“