Prskala mi do obličeje. Krční tepny vystouplé, celá rudá v tváři. Spílala mi, ponižovala mě, nadávala mi tím nejhrubším způsobem. Byli jsem v divadle, ona herečka, já divák. Naše role byly jasně dány. To, co říkala, tak nemyslela nijak osobně, její role si to žádala. Já všechno pokojně přijímal, neměl jsem jí to za zlé. Ani jí jsem to nemohl mít za zlé. Ona je herečka, já její posluchač. Jsem její figurka, která si nechá cokoliv líbit, jakkoliv ublížit a pak jí za to ještě zatleskám.

Zamiloval jsem se do ní.

Po divadle se obvykle jde do divadelního klubu, kde se chlastá a žvaní. Šel jsem tedy do toho klubu a chlastal. Co chlastal, já pil. Pil jsem, jako by to byl můj poslední večer. Žízeň ne a ne uhasit. U vedlejšího stolu seděla žena. Ano, ta krásná, která mi s takovou jistotou naplivala do obličeje. Krásná žena, nebezpečná, mrcha od prvního pohledu. Seděla tam s mužem. Ti dva tvořili pár. Já však na ten pár kašlal. Zajímala mne ona a já z ní nemohl spustit zrak. Byl jsem ve svém pozorování velmi důsledný. Naše oči se potkávaly stále častěji. V jejích byla touha. Chtěla mě, ale měla vedle sebe toho svého mužského kreténa. Jistě, patrně to kretén nebyl, ale v daný okamžik byl jaksi navíc. Nepatřil do prostoru, do času, do děje, který existoval pouze pro nás dva. Odcházela na toaletu. Věděl jsem, že je to signál. Její muž mě pozoroval. Schizofrenní situace jak vyšitá. Souboj chtíče s čestností. Souboj pohlaví s morálními zásadami. Souboj dvou mužů, který je dopředu rozhodnut v můj prospěch. Ubožák přítel netuší, že se stal přebytečným. Nevidí, že je tu navíc. Nevidí a nechce vidět.

Šel jsem za ní. Potkali jsme se u dveří. Jen my dva. Jen já a ona. Beze slova. Zírali jsme na sebe několik sekund. Políbil jsem ji. Ona mi polibek vrátila. Jasná komunikace, jasný signál, jasná hvězda mezi ženami.

Vrátila se na své místo vedle svého muže. Já přišel za okamžik. Byli tam a mlčeli. Byli tam a trpěli vedle sebe. Ona trpěla s ním. On se snažil, ale neměl šanci. Karty už byly rozdány, trumfy byly v našich rukách. Její oči se upínaly na mě. Mé na ní. Celou tuto scénu jsem zaznamenal na plátno, namaloval jsem si ji. Jestli toto není láska na první pohled, tak jsem špatný malíř bez talentu. Tak jsem špatný malíř bez vášně, tak jsem špatný malíř s hereckým talentem od pána boha a ona je jen zmalovaná šmíra ze špatného okresního divadla.