říkám si –
mám si zvykat na časté celibáty?
přibližovat se tak k Bohu?
nebo si zvyknout na dnešní dobu
a ulehat na lože
jak na ostří nože
s kdejakým klučinou
který pak vstane a uspokojen
spokojeně odjede na kole
protože auto –
to už je závazek


byli jsme spolu na dovče

pak mi řek
že machruju
já jemu zas, že ho miluju

no prostě jsme si neporozuměli.


počkat
až zahřmí
a donést svůj život do bezpečí
tam ho pochovat, ukolébat nocí
a nechat konečně vyspat