Když se člověk narodí a vyroste v Čechách, má jasno. Příbuzné má rozházené mezi Pardubicemi a Kladnem, jmenuje se Jirka Novák a největší exotikou v jeho domě je květináč s orchidejí a neposedná čivava. Ví, co je zač, komu má fandit v hokeji a jak by měl našinec vypadat. Jeho názor na uprchlíky, přistěhovalce a menšiny nejčastěji začíná slovy „nejsem rasista, ale…“. Aby se dopracoval k toleranci, pochopení a soucitu, potřebuje určitou míru kultivovanosti, vzdělanosti, rozhledu a sebereflexe.

Žid, co se zastává muslimů. Provokatér a buřič, jenž si nebere servítky. To je Karel Goldmann, autor iniciativy „Čechy v ČR nechceme“, která do boje s xenofobií přinesla humor a nadsázku.

Každý jsme individualitou více či méně podobnou nějaké další. Chceme se vymanit z davu, projevit svou osobní originalitu, ale je téměř nemožné zůstat absolutním solitérem. Nutně se vzájemně přizpůsobujeme, asimilujeme, a vytváříme tak malé či větší skupiny podobných jedinců.