Každý jsme individualitou více či méně podobnou nějaké další. Chceme se vymanit z davu, projevit svou osobní originalitu, ale je téměř nemožné zůstat absolutním solitérem. Nutně se vzájemně přizpůsobujeme, asimilujeme, a vytváříme tak malé či větší skupiny podobných jedinců. V tom lepším případě si můžeme vybrat, k jaké subkultuře chceme patřit, ale často je nám určitý status již předem dán. Týká se to zejména menšin, které jsou kvůli svému minoritnímu postavení a priori vnímány s nedůvěrou smíchanou s předsudky. Nejsem člověk, který by se zastával menšin z principu, ale vím, že každá mince má dvě strany a paušalizování situace je častokrát tou jednodušší cestou a v důsledku zavíráním očí. Naše společnost je a vždy byla barevná a rozmanitá. Což není ani dobře, ani špatně – je to prostě tak. Strach z odlišnosti vytváří obranné mechanismy v podobě xenofobie a jiných forem nepřijetí. Vytváření předsudků je ale projevem omezenosti. Každý jdeme svou vlastní cestou, která nám nabízí různé zkušenosti. Tvoříme náš osobní příběh a jen díky četbě podobné knihy můžeme vidět komplexitu života. Cítit v určité míře sounáležitost nebo pochopení s příběhy podobnými. Silní jedinci se nebojí psát příběh dle svých přání a snů, protože zjistili, že to nejcennější pero, které máme k dispozici, je právě naplňování života podle svých představ. A tedy uskutečňování sama sebe šťastným. Takovou možnost by měl mít každý. A k tomu je v neposlední řadě potřeba tolerance. Ta souvisí s nadhledem a zralostí, protože tolerantní uvědomělý člověk nepotřebuje hodnotit druhé – řeší svůj vlastní život a spokojenost v něm. Skrze jednotlivé kroky na naší cestě poznáváme sami sebe a zjišťujeme, jak se představa o nás samotných potkává s realitou. Často si myslím, že bych v určité situaci nějak jednala, ale hypotéza se ne vždy shoduje s činem. Proto nelze paušálně hodnotit určité skutky, protože souvisí s mnoha okolnostmi a faktory, které jsou bez autentického prožitku jen těžko přenosné. Soudit druhé znamená stavět se do pozice někoho důležitějšího, což je směšné, jelikož jsme všichni z masa a kostí. Srpnový Artikl učí pochopit a asi milovat. Tedy určitě milovat. Nejlépe bezpodmínečně, s tečkou. ∞