Právě otevřená výstava Vojtěcha Horálka vtahuje do prostředí letních koupališť. Ale bylo by zavádějící čekat konvenční pláže a krásná těla. Figurativnost zobrazených postav není doslovná – těla jsou často fragmentována, zploštělá, přetvářená. Je to způsob, jak ukázat, že tělo samo je kulturní fikce? Nejen o tom jsem si přímo s Vojtěchem povídala.
Propojení minulosti s přítomností, historického jádra Kutné Hory, sakrálních prostor i jejího okolí. To nabídne výstavní projekt Zastavení.
Kde je dnes místo dětí? V dětském pokoji? Na hřišti obehnaném plotem? Anebo ve výstavním sále, který se na chvíli vzdá důstojnosti a pustí dovnitř smích, zmatek, tělesnost a tvoření bez návodu?
Letohrádek Hvězda hostí od 16. května do 28. září neobvyklou výstavu nazvanou Poslední muzeum? Karáskova galerie pro vaše století. Odpichuje se od výročí významné Karáskovy galerie, ale především se ptá, jak vystavovat starou sbírku tak, aby žila. Hovořím s hlavním kurátorem Karlem Kolaříkem, který o Karáskovu galerii uloženou v Památníku národního písemnictví již léta pečuje.
Rostoucí obliba digitálních technologií, jako je 3D animace, virtuální realita nebo umělá inteligence, v posledních letech znovu oživila diskuzi o fenoménu Uncanny Valley. Výstava v ústeckém Domě umění Patterns of Carnality se vrhá do hlubin tohoto jevu, kde se známé tvary lidského těla náhle stávají zdrojem nepříjemného, cizího pocitu.
Látka je po kůži samotné jedna z nejstarších forem ochrany těla. Adoraci textilu, látek i jejích vzorů v širokém ohledu a souvislostech přináší také aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze Kde ty všechny kytky jsou, ke které je vydána obsáhlá publikace. Nahlédněte do jejího představení očima a užijte si její textilní obálku poté i hapticky.
Co má společného invazivní rostlina a současné umění? Výstava A Garden of Shifting Minds v Galerii NoD otevírá prostor, kde se ekologie potkává s estetikou a kde se z bolševníku stává průvodce novým způsobem vnímání světa.
Nahlédněte do historie země skrze malby, objekty a fotografie současných umělců. Skupinová výstava s podtitulem „A Chapter from Crystallography” se zaměřuje se na fascinující svět krystalů, přírodní geometrii a geologický čas.
Petr Dub se ve své vlastní umělecké tvorbě věnuje především zkoumání kapacity současné malby, objektu, instalace a jejich vzájemných přesahů v architektuře či ve veřejném prostoru. Aktuálně probíhá v řeporyjském uměleckém studiu Bubec jeho výstava s názvem „1 000 000 years, 1 000 likes“, kterou můžete navštívit do 3. prosince.
K výstavě Artikl. Sedm let s uměním jsme vydali katalog. Podívejte se na něj.
Výstava Evy Koťátkové Otevření ryby (hodiny akvakultury) v Galerii Off/Format je sice, jak už bývá u autorky zvykem, na první pohled poněkud přehlcená, má však svůj řád a nabízí přímý zážitek mnohovýznamovosti.
Výstava Vladimíra Havlíka a Rudolfa Sikory Sníh kámen hvězda strom v Colloredo-Mansfeldském paláci je pozoruhodným kurátorským projektem Jakuba Krále. Vytvořil totiž nesamozřejmou syntézu dvou obtížně spojitelných umělců.
Umění musí být viděno, abychom se z něj mohli těšit.
Rok 2020 je slavnostním. Právě v něm vychází Artikl již sedmý rok. Sedmý rok těšby uměním, radosti z něj, je důvodem k velké oslavě. Sedmdesát tři vydaných měsíčníků, stejný počet komentovaných témat, snad nespočetně recenzí na výstavy, filmy, divadelní představení. Reflexe kultury na papíře tak, aby jako estetický artefakt [...]
Zvuk, tedy mechanické vlnění, fascinuje lidstvo od nepaměti. Působí na člověka přímo a bezprostředně, prostupuje jeho tělem, aniž by si to jedinec nutně musel uvědomovat. Co se ovšem stane, když se někteří soustředí na vizuální kvalitu zvuku?
Výtvarnou scénu současného Izraele představí od 11. září výstava Drop Dead Funny v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Šestnáct umělců a umělkyň mladé a střední generace spojuje záliba v černém humoru, grotesce a parodii, s níž nahlížejí konflikty týkající se rasy, genderu, ideologie a společenských konvencí.
Objektovou tvorbu, nástěnné tapety, klasickou malbu a dvanáct mladých umělců nabídne zkultivovaná nákladová hala vzdálená hodinu od Prahy i od Brna ve výstavě Nejisté obzory. Ta se uskuteční v rámci třídenního jihlavského festivalu Nultá generace, o kterém již více poví její ředitel Jakub Lerch
Hotel Praha. Stavba, jejíž základní kámen byl položen v březnu 1975, se z pražských Dejvic, kde původně stála, přenesla do Retromusea v Chebu. Nyní ale již ve fragmentech. A ne nadarmo nese výstava Pavla Karouse podtitul Oběť arogance a moci. Proč jeden hotel vyvolal tolik ohlasu a jeho zbourání dodnes tíží množství nejen odborné veřejnosti?
Slovenská meziválečná beletrie vydávaná v Praze, založení studentského spolku Detvan pojmenovaného podle básně Andreje Sládkoviče, agitační brožura Jděte na Slovensko, vybízející čtenáře, aby se místo do Ameriky přestěhovali za prací na východ, etnografické bedekry i lingvistické dokumenty předkládá výstava Z rodinného alba.