David Fesl, Kateřina Holá a Jiří Kovanda – tři osobnosti, které společně připravily výstavu, jíž dala název píseň Elliotta Smithe Everything means nothing to me. Galerie UM představuje výsledek práce tohoto tvůrčího týmu, ve kterém neplatí hranice mezi umělcem a kurátorem. Po příchodu do výstavního prostoru pak do hry vstupuje další proměnná, a tou je návštěvník samotný.

Shadi Harouni je íránsko-americká vizuální umělkyně. Narodila se v horami obklopeném Hamedánu v roce 1985, do konce válečného konfliktu mezi Íránem a Irákem chyběly ještě tři roky. Do autorčiny tvorby se tak promítá prostředí, v němž vyrůstala, a zkušenost s poválečným obdobím a obnovou života v multikulturní zemi. Jak konkrétně se ony osobní zážitky přenesly do filmu a na papír, můžete vidět v prostorách Colloredo-Mansfeldského paláce. Výstava s názvem Sním o tom, že je hora stále celá potrvá do 30. září.

Mimořádná retrospektivní výstava legendárního českého výtvarníka a konceptualisty Jana Steklíka (1938–2017), kterou připravila kurátorka a ředitelka Domu umění Terezie Petišková ve spolupráci s multimediálním umělcem a teoretikem Josefem Cséresem, představuje dílo loni zemřelého umělce poprvé v celé jeho proměnlivosti – od informelních počátků přes experimentální koláže a asambláže až k happeningům, land artu, body artu a legendárním akcím Letiště pro mraky, Inventura Řípu nebo Vesmírný pivovar.

Chrlič. Tím je umělec, který svá díla chrlí. Stává se zároveň výrobcem a jako umělec se vzdaluje nejen sám sobě, ale hlavně těm, ke kterým svým dílem promlouvá.

Městské scenerie v kombinaci s figurální kompozicí. Odkazy minulosti v kontrastu s dnešním světem či budoucností. Torza budov, destrukce a všeobjímající kouř. I tak by se dala charakterizovat malířská díla Tomáše Speváka v galerii v Balbínově ulici v Praze.

Výstava v Galerii hlavního města Prahy je součástí společného výstavního projektu s Domem umění města Brna, kde se na podzim 2017 uskutečnila jeho první část. Aktuální výstava se snaží – podobně jako ta proběhlá – ukázat Rullerovu tvorbu co nejkomplexněji, avšak s jiným akcentem.

Zklidnění. Předpoklad nutný k tomu, abyste mohli vstoupit do kontemplativní expozice Kaligrafie zvuku sklářské umělkyně a designérky Lady Semecké.

Národní galerie se v letošním roce vrátila k výrazné osobnosti básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, který se svojí jedinečnou tvorbou, vypravěčským stylem a schopností reflektovat turbulentní společenské změny a stav společnosti zapsal nejen na české umělecké scéně. Jeho komentář a svědectví událostí minulého režimu vryté do nezapomenutelných koláží můžete vidět až do 2. září 2018 v pražském paláci Kinských na Staroměstském náměstí.

Milan Knížák je znám jako autor zasahující nejen do českého, nýbrž i do světového výtvarného umění. Do našich myslí se zapsal jako velice kontroverzní postava otevřeně komentující různá politická, sociální a kulturní témata. Pro svou dlouholetou uměleckou činnost je Knížák světově uznávanou postavou dějin výtvarného umění dvacátého století a tvoří stále. Tato nekonvenční výstava je toho důkazem.

Smrt není sen. Pro smrt tě laskám.
S posledním výdechem mojí duše budu tě velebit.
Ponurá neděle.

Celoroční projekt ostravské galerie Plato, nesoucí název Dočasné struktury 1 a 2, vytvořili umělci ve funkčních prostorech bývalé prodejny Bauhausu. V celkové rozloze galerie o výměře 5 tisíc metrů čtverečních je ve stálé expozici Knihovna, Bistro, Prodejna a Dekor. Na tyto tzv. site-specific umělecká díla navazují Dočasné struktury 2, které představují Zahradu budoucnosti.

V brněnském Domě umění je až do 29. července k vidění výstava výrazných uměleckých osobností často světového významu, která nese název Artspace Germany.

Výstava abstraktních maleb polských umělců důmyslně nazvaná Abstrakce.PL představuje výtvory autorů od roku 1945 do současnosti. Otevírají ji obrazy od Władysława Strzemińského, ikony polské avantgardy, a končí u Piotra Lutyńského, malíře, sochaře a hudebníka, autora instalací, objektů a kreseb obohacujících polskou tradici abstraktnosti. Jde o vůbec první komplexní ukázku polské poválečné abstrakce v českém prostředí. Vývoj a podobu polského abstraktního umění nemilosrdně poznamenaly dějiny, ale i přes tuto nepřízeň osudu se těší nezávislosti, tvůrčí síle a talentu umělců.

Prodírám se skupinkami návštěvníků historického centra Prahy a neoblomně mířím ke Staroměstské radnici. Tentokrát Křížová chodba a Rytířský sál nehostí výstavu fotografií zachycujících dramatické události posledních měsíců a horké aktuality, ale výstavu poněkud odlišnou. Jde o unikátní pohled významného představitele současné fotografie Pétera Kornisse (* 1973) na proměny tradičního života střední Evropy.

Pravidelně každý rok pořádá Akademie výtvarných umění v Praze výstavu diplomových prací. Mladému umělci, který tímto životním mezníkem ztrácí několikaletou půdu pod nohama své alma mater, otevírá nové cesty a nová směřování.

Dne 9. 5. 2018 proběhlo v rámci vernisáže největší souhrnné výstavy fotografií z divadelního prostředí Česká divadelní fotografie 1859–2017 i vyhlášení soutěže o nejlepší současný český divadelní snímek. Vítězné a další vybrané fotografie jsou společně s těmi historickými k vidění až do 24. 6. 2018 v Obecním domě.

Zdánlivě děsivá a temná díla sochaře a grafika Marka Škubala zaplnila v pražských Holešovicích Trafo Gallery. Výstava s názvem Nelidské / Inhuman zahrnuje dva cykly z jeho současné tvorby. První sochařský Nefertiti now a druhý grafický Bůh odporných věcí.

Tramvaj plná cestujících držících se madel s výrazy únavy a nevole. Výlohy v obchodních centrech lákající na sezónní slevy a před nimi ženy s odhodláním lovkyň, pohled skrze vitrínu do barber shopu, kde je s milimetrovou přesností vytvářen vzhled dnešního muže, přátelé v parku grilující maso na šťavnaté burgery, kavárny s nepřeberným množstvím druhů kávy a způsobů její přípravy – to vše jsou náměty, které by zachytila čočka fotoaparátu během všedního dne v metropoli 21. století. Galerie výtvarného umění v Chebu rozprostírá takový den ale ve zcela jiné podobě.