Život má smysl. Pro humor
07. 06. 2015 | Téma | Barbora Sadová
Absurdní je třeba čekání na Godota. Teď jím je pro mě první věta. Ta, která spustí tok dalšího textu. Zatím je to jenom potůček. Po ranním probuzení jako v nádrži. Chybí vlny, které by mu daly směr. Kafe je občas zastoupí. Rozřeď mi ho prosím mlíkem, ať není to ráno tak černý.