Až to skončí, skončí to. Podstata je v přítomném okamžiku a v tom, prožít jej autenticky. Intenzivně. Bezhlavě. Proč neustále plánovat, proč očekávat. Když sami utváříme svůj svět, nemusíme pasivně čekat, jestli dostaneme, co si přejeme. Nečekejme, jestli nám něco naruší stereotyp. Pasivita je mrtvý stav, ve kterém nejsme tvůrčí. Nemusíme mít fotoaparát nebo štětec, abychom byli umělci. Máme svou bytost, kterou můžeme někam směřovat a tvořit svůj život. Uměleckými artefakty do svého života vnášíme nadstavbu, obohacujeme jej o krásno. A to kolem sebe uvidíme neustále, když budeme v souladu sami se sebou. Buďme více spontánní, využijme tělo jako médium, které nám umožňuje působit na Zemi, aby naší duši připravilo krásné chvíle. Anebo jakékoli jiné. Bez kontrastu není uvědomění. Bez smutku neprocítíme radost. Buďme bezhlaví. Není potřeba nad věcmi přespříliš přemýšlet. Dít se budou i bez našeho přemítání. Racionalita je svazující, koriguje naše činy a často řídí i naše emoce. Emoce jsou rozměrem, který dodává našemu prožívání hloubku. Nechme prostoupit svou bytostí život v jeho plném spektru. Není potřeba vše řídit. Buďme bezhlaví a užívejme si té obrovské rozmanitosti, kterou život nabízí. A pokud nám připadá útlá, objevujme její šíři. Že něco momentálně neznáme, neznamená, že to neexistuje. ∞